Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxiny

Kožní infekce, které se šíří od domácích morčat na lidi, způsobuje houba Trichophyton benhamiae var. luteum. Nová studie týmu z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní odhaluje, proč je tak úspěšná – zřejmě si pomáhá tvorbou látek podobných toxinům.

Houbu Trichophyton benhamiae var. luteum popsali čeští vědci před několika lety jako původce epidemie, která zasáhla mnoho dětí napříč Evropou. Onemocnění, které přenášejí morčata na lidi, zejména na děti, se projevuje výraznou vyrážkou a zánětem kůže, nejčastěji na obličeji nebo rukách.

V nové studii se tým z Mikrobiologického ústavu AV ČR zaměřil na důvod snadného šíření této infekce. Prokázal, že houba zřejmě využívá toxické látky, které mohou oslabovat imunitní reakci hostitele, a tím usnadnit houbě přenos mezi morčaty, z morčete na člověka i mezi lidmi navzájem.

Trichophyton benhamiae var. luteum má sice blízké příbuzné v Evropě i v Americe, ti se však šíří mnohem pomaleji a jen výjimečně způsobují infekce. „Luteum“ varianta se tedy zdá evolučně výjimečně přizpůsobená k přenosu mezi morčetem a člověkem.

„Zjistili jsme, že právě geny spojené se sekundárními metabolity – tedy látkami, které houba vytváří mimo svou běžnou látkovou výměnu – jsou u tohoto kožního patogenu výrazně aktivnější,“ vysvětluje první autorka studie Lenka Machová z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR).

Kromě laboratorních experimentů tým využil i model kožní infekce na tkáních, který napodobuje reálné podmínky v myší kůži. „To nám umožnilo zjistit, jak houba reaguje ve svém přirozeném prostředí,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Adéla Wennrich z MBÚ AV ČR.

Podle vedoucího Laboratoře genetiky a metabolismu hub v MBÚ AV ČR Miroslava Kolaříka jde o důležitý příspěvek k pochopení mechanismů, které umožňují některým druhům dermatofyt rychle se šířit a infikovat nové hostitele.

„Taková znalost je klíčová pro vývoj nových diagnostických nástrojů a léčebných strategií – a také pro ochranu veřejného zdraví,“ říká vědec.

Další výzkum se nyní zaměří na to, jaká je povaha některých z těchto toxických látek a jak přesně působí na lidské buňky. Lepší pochopení jejich mechanismu by v budoucnu mohlo umožnit cíleně zasahovat tento faktor virulence, tj. schopnost vyvolat nemoc, například při vývoji nových léčebných přístupů.

Kontakt:

Mgr. Adéla Wennrich, Ph.D.: adela.cmokova@biomed.cas.cz

Mgr. Lenka Machová: lenka.machova@biomed.cas.cz

Link na článek: https://journals.asm.org/doi/full/10.1128/spectrum.01383-25

Přečtěte si také

• Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
• Vánoční kapr do tůně nepatří
• Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
• Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
• Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
• Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
• Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
• Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
• Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
• Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu