Začíná mezinárodní konference o vlivu Vídeňské školy dějin umění

Světoví kunsthistorici se sejdou v Praze, aby diskutovali o Vídeňské škole dějin umění a jejím vlivu ve 20. století. Hostem mezinárodní konference, kterou pořádá Ústav dějin umění Akademie věd ČR od 3. do 5. dubna, bude i slavný badatel Artur Rosenauer z Vídeňské univerzity. Vstup je zdarma.

„Vídeňská škola určovala způsob výzkumu dějin umění v celé střední Evropě do poloviny 20. století a poté skrze své žáky i do druhé poloviny 20. století – tedy i v současných dějinách umění můžeme přemýšlet o vlivu Vídeňské školy, jak byla vytvářena před rokem 1918 a jak se proměňovala po roce 1918,” říká  jeden z organizátorů konference Tomáš Murár.

Konference se bude konat převážně v Akademickém konferenčním centru na Starém Městě a vystoupí na ní téměř 40 řečníků z Evropy i ze Spojených států. Zmíněnou přednášku Artura Rosenauera na téma „Die Wiener Schule der Kunstgeschichte – Transformationen, Erinnerungen, Begegnungen, Fragen“ však bude ve středu 3. dubna hostit Rakouské kulturní fórum.

Vliv na Ukrajinu či Turecko

Cílem mezinárodní konference je zkoumat vliv Vídeňské školy dějiny umění na utváření výzkumu dějin umění rozvíjeném mimo rakouskou metropoli. Uměleckohistorická metoda Vídeňské školy dějin umění zásadně ovlivnila výzkum dějin umění nejen v rakousko-uherské monarchii (dnešním Rakousku, Česku, Slovinsku, Chorvatsku, Slovensku, Maďarsku), ale v celé střední Evropě, ba i ve Skandinávii, na Ukrajině, v Rusku a Turecku. Konference tak představuje první pokus tematizovat působení Vídeňské školy dějin v takto širokém mezinárodním kontextu.

Tomu odpovídá i složení přihlášených účastníků – pocházejí ze Švédska, ze zemí střední a východní Evropy, ale také ze Spojených států a Velké Británie, přičemž jazykem konference je angličtina a němčina.  

Závěry historiků řazených k Vídeňské škole dějin umění se netýkají jen samotných dějin umění, ale vztahují se i k estetice, kulturálním a mediálním studiím či orientalistice. Konference, na které spolupracuje Katedra estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Rakouské kulturní fórum a Národní galerie, je tak konkrétním dokladem široké mezioborové komunikace. 

Program celé konference je ke stažení zde.

Na titulním obrázku Vídeňská univerzita, jejíž kunsthistorici formulovali základní teorie studia dějin umění. Ty pak ovlivnily mnoho generací

Související články:

Předsedkyně navštívila Ústav dějin umění

Připravila: Barbara Gajewská, Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?