Zahlavi

Začíná Den s Máchovým Májem

22. 10. 2019

 „Byl pozdní večer – první máj –/večerní máj – byl lásky čas.“ Kdo by neznal verše ze zřejmě nejslavnější české poémy Máj od Karla Hynka Máchy. Vědci z Ústavu pro českou literaturu AV ČR nyní přicházejí s unikátním titulem, který se opírá o nový vědecký výzkum a digitální technologie. Obsahuje také faksimile Máchových rukopisů.

Nynější vydání kombinuje knihu s vědeckou elektronickou edicí, která je na přiloženém DVD. Společně s touto „kritickou hybridní edicí“ Máchova Máje vychází i monografie Michala Charypara Prameny Máchova Máje. Oba tituly dnes literární historici představí na zvláštním odpoledni nazvaném Den s Máchovým Májem. Bude se konat od 14 hodin v prostorách Ústavu pro českou literaturu v Praze (Na Florenci 1420/3, Praha 1).

„Ediční zpracování starších literárních děl je něco jako restaurování starých maleb, kdy očišťujeme originální texty a hledáme cesty, jak je zpřístupnit veřejnosti,“ uvedl při přípravách edice ředitel ústavu Pavel Janáček s tím, že vědci rozkrývají nejrůznější vrstvy včetně škrtanců. Ve stejném provedení již vyšly Bezručovy Slezské písně a souborné dílo Františka Gellnera.

Nové vydání Máchova Máje kombinuje knihu s digitálním nosičem

Chemické analýzy i rozbor písma

Od posledního akademického vydání Máchovy básně uplynulo šedesát let. Vědecká edice Máje je výsledkem nového výzkumu všech pramenů básně i okolností jejího vzniku, který v tomto rozsahu vědci podstoupili vůbec poprvé. Prověřili autorství dochovaných pramenů, a použili k tomu jak písmoznalectví, tak chemické analýzy.

V digitální formě tu čtenáři najdou jak kompletní autorský rukopis, tak databázi všech knižních českojazyčných a překladových vydání Máje. Tuto hybridní knihu, která vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis, připravili M. Charypar, J. Flaišman a M. Kosák. 

Rukopis Máje se přitom stále nachází v soukromých rukou, a to v rodině Krouských z Mladoboleslavska. Od Máchova bratra Michala a Karla Sabiny, kteří se pokoušeli o druhé vydání Máje, ji v polovině 19. století zřejmě koupil či darem dostal mecenáš české literatury, statkář Jan Nepomuk Krouský. 

Monografie Michala Charypara

Na titulním obrázku rukopis Máchova Máje a jeho přepis. Kompletně ho čtenáři najdou v novém vydání z Ústavu pro českou literaturu

Připravila: Olga Sedílková, Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav pro českou literaturu AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce