Vědecký a technický ředitel laboratoře FAIR na návštěvě v Praze
06. 12. 2022
Vedení jedné z největších Velkých výzkumných infrastruktur budovaných v současnosti v Evropě, urychlovačové laboratoře FAIR, strávilo na konci minulého týdne dva hektické dny v České republice.
Vědecký ředitel prof. Paolo Giubellino a technický ředitel pan Jörg Blaurock přijeli ve dnech 24. a 25. listopadu 2022 na pozvání projektu FAIR-CZ, který zaštiťuje český příspěvek k budování FAIRu.
První den proběhlo setkání s několika desítkami studentů a pracovníků Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v její aule, kde je uvítali proděkan Jan Čepila, dále Andrej Kugler, vedoucí projektu FAIR-CZ, a Petr Chaloupka, vedoucí skupiny FAIR-CZ na fakultě. Paolo Giubellino a Jörg Blaurock zde představili projekt, Pradeep Gosh mluvil o možnostech stáží studentů a vědeckých pracovníků z České republiky ve FAIRu díky programu GET_INvolved.
Následně se v pátek 25. listopadu ve vile Lanna v pražských Dejvicích konalo zasedání mezinárodního výboru projektu FAIR-CZ II, který je aktuálně běžícím českým příspěvkem k výstavbě infrastruktury FAIR. Přítomni zde byli rovněž členové mezinárodního výboru James Rittman a Joachim Stroth.
Pánové J. Blaurock a P. Gosh využili volný čas k jednání o možnostech dodávek high-tech zařízení z České republiky do FAIR. Oba navštívili řežský výzkumný areál, nejprve dílny Centra výzkumu Řež, kde se setkali s jedním z jednatelů, Petrem Březinou. Prohlédli si také dvě pracoviště v areálu urychlovačů Ústavu jaderné fyziky AV ČR: Laboratoř Tandetronu a Laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie se zařízením MILEA. Svou cestu završili návštěvou pracoviště společnosti Vakuum Praha.
Poté opět ve vile Lanna následoval podpis smluv o výměně studentů a výzkumných pracovníků mezi infrastrukturou FAIR a třemi českými institucemi: Ústavem jaderné fyziky AV ČR, zastoupeným ředitelem Ondřejem Svobodou, a vedoucím projektu FAIR-CZ Andrejem Kuglerem, Českým vysokým učením technickým v Praze, zastoupeným rektorem Vojtěchem Petráčkem a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, zastoupenou Vítem Procházkou. Za infrastrukturu FAIR smlouvu podepsali ředitelé Giubellino a Blaurock. U ceremoniálu byla přítomna rovněž místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová. Podle vědeckého ředitele FAIR Giubellina je jedním z hlavních úkolů infrastruktury FAIR zajistit školení a možnosti rozvoje mladým vědcům a inženýrům.
Následná diskuse se týkala mj. případného časového a finančního dopadu přerušení spolupráce s Ruskem na stavbě FAIRu. Podle J. Blaurocka sice toto určité problémy projektu způsobilo, ale projeví se pouze určitým zdržením stavby, nikoliv zásadně.
FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní laboratoří pro výzkum antiprotonů a iontů, budovanou ve spolupráci s partnery z mnoha zemí. Jde o jeden z největších světových projektů výstavby center pro mezinárodní špičkový výzkum. FAIR je budován v návaznosti na Německé národní centrum GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v Darmstadtu. Česká republika je přidruženým členem FAIR.
Koordinaci spolupráce s velkou výzkumnou infrastrukturou FAIR zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR a na spolupráci se dále podílí také ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a nově Palackého univerzita v Olomouci.
Jádrem velké výzkumné infrastruktury FAIR je světové unikátní částicový urychlovač s obvodem 1100 m. Na projektu se přímo podílí devět zemí, své experimenty zde v příštích letech plánují tři tisícovky vědců z 53 zemí včetně ČR, která dodává rovněž část technologického vybavení (v rámci projektů FAIR-CZ a FAIR-CZ II). Experimentální spolupráce budou probíhat ve čtyřech hlavních oblastech, nazvaných NUSTAR (Nuclear Structure, Astrophysics and Reactions), CBM (Compressed Baryonic Matter), PANDA (Antiproton Annihilation in Darmstadt) a APPA (Atomic, Plasma Physics and Applications). Data z experimentů budou shromažďována a analyzována v jednom z energeticky nejúspornějších počítačových center na světě, jehož jádrem je superpočítač Green IT Cube, používat bude i speciálně uzpůsobené vodní chlazení počítačových komponentů.
Kontakt:
Miroslav Dočkal
dockal@ujf.cas.cz
Přečtěte si také
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
- Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
- Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
- Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.