Průvodce lidskou imunitou pokřtěn. Vyšla nová kniha Blanky Říhové

Jak se liší imunitní systém mužů a žen? Z jakých částí se skládá a kolik váží? Odpovědi na tyto i mnohé jiné otázky přináší kniha nazvaná Jak se dělá imunita od Blanky Říhové z Mikrobiologického ústavu AV ČR a jejího kolegy Marka Šťastného. Zájemci se dozví, co má na lidskou obranyschopnost pozitivní i negativní vliv. „Přeji knize hodně dobrých, poučených a nadšených čtenářů,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která publikaci ve čtvrtek 10. června 2021 pokřtila. 

Někdo ji posiluje zdravou stravou. Jiný otužováním. Další pěstuje pohyb a jsou tací, kteří se spoléhají na doplňky stravy. Kromě toho je prokázané, že ji upevňuje dobrá nálada a optimismus. Řeč je o lidské imunitě, které se zejména poslední rok a půl v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 věnuje velká pozornost. S tímto správným načasováním vyšla kniha Jak se dělá imunita od autorů Blanky Říhové a Marka Šťastného.

Slavnostní křest uváděl Daniel Stach z České televize.

Úvodní řeči křtu nové publikace, který se uskutečnil ve venkovních prostorech Akademie věd ČR na Národní třídě, se ujala předsedkyně Eva Zažímalová. Zdůraznila, jak je důležité propagovat vědecké výsledky směrem k široké veřejnosti. Podle ní se přitom nedá položit rovnítko mezi vynikajícího odborníka a výborného popularizátora. Taková kombinace je podle ní spíše výjimečná. „Máme mnoho skvělých vědců, kteří nejsou dobrými popularizátory, ale platí i opačný případ, tedy že máme mnoho výborných popularizátorů, ale ti nemusí být nutně špičkovými vědci. V případě Blanky Říhové i Marka Šťastného se však uvedená vzácná kombinace sešla,“ řekla Eva Zažímalová.

První očkování
Výsledkem společné práce autorského dua je kniha, která se na více než 200 stránkách věnuje tématům, jako je fungování imunitního systému a tomu, jaký vliv na něj má zdravá výživa, pohyb, spánek, stres či obezita. Velmi aktuální je kapitola o epidemiích a pandemiích v historii lidstva. Kromě té současné, s níž máme všichni zkušenost, autoři popisují například epidemii pravých neštovic, které byly v minulosti velkým „zabijákem“.

Publikace přibližuje, že dokud nepřišla na svět vakcína, byly pravé neštovice zodpovědné za úmrtí jednoho z pěti dětí do věku pěti let. Stopy po této nemoci se prokázaly dokonce u egyptských mumií. V souvislosti s ní se mluví o prvním bioterorismu, kdy velitel britských jednotek v Severní Americe nařídil ve francouzsko-indiánské válce (1756-1763) vojákům, aby dávali místním indiánským obyvatelům pokrývky infikované pravými neštovicemi. Následná nákaza populaci indiánů výrazně oslabila.     

Součástí kapitoly věnované epidemiím a pandemiím je i přehled vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2. Čtenáři získají stručný přehled schválených typů vakcín s popisem jejich fungování. Očkování podle autorů patří k největším lékařským objevům v boji s infekčními chorobami. Jeho vznik se datuje do roku 1796, kdy si anglický vesnický lékař Edward Jenner všiml, že dojičky mléka, které se vyléčily z kravských, planých neštovic, se nikdy nenakazily smrtelnými pravými neštovicemi. Dne 14. května podal injekci s tekutinou odebranou z puchýřů z planých neštovic osmiletému chlapci, aby jej ochránil před pravými neštovicemi. Tento pokus je považován za první doloženou vakcinaci.   

Veliký pokrok
Kniha Jak se dělá imunita vyniká velmi přístupným stylem. Oba autoři mají bohaté zkušenosti s přibližováním imunologie veřejnosti. Zvláště Blanka Říhová je známa jako aktivní popularizátorka, která o svém oboru ráda mluví na přednáškách a vystupuje v médiích. Specializuje se na výzkum směrovaných léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění. V minulosti byla ředitelkou Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde stále pracuje. Působila také jako předsedkyně Učené společnosti ČR, předsedkyně České imunologické společnosti či místopředsedkyně pro II. vědní oblast Vědecké rady Akademie věd ČR.

Marek Šťastný pracoval pod vedením Blanky Říhové v Mikrobiologickém ústavu AV ČR v letech 1992 až 2004. V rámci své doktorské práce se zabýval výzkumem cytostatik navázaných na polymerní nosiče a směrovaných do nádorů pomocí monoklonálních protilátek. Poslední rok přednášel o imunitním systému ve vztahu k nemoci covid-19. „Současná situace mi trošku připomíná olympijské hry v Naganu, kdy jsme tu měli deset milionů hokejových trenérů. Teď tu máme deset milionů imunologů. Ale je to dobře, protože imunologie je velmi zajímavá.“

Marka Šťastného tento obor fascinuje skutečností, že experti rok co rok přicházejí s novými poznatky, kde všude se imunitní systém uplatňuje: od ochrany před infekcemi přes jeho využití v léčbě nádorů a autoimunitních poruch až po důležitou roli u infarktů myokardu či Alzheimerovy choroby. „Posledních deset let vidíme obrovský posun na poli protinádorové terapie. Stále více pomáhá v časnějších stádiích. Opatrně se už začíná mluvit o tom, že pacienta lze vyléčit, že nádorová masa úplně zmizí,“ dodává Marek Šťastný.

Autorské věnování od Marka Šťastného.

Příprava knihy přinášela radost i Blance Říhové. „Návrh na její napsání přišel na konci lockdownu loni na jaře. Ani na vteřinu jsem neváhala, s kým ji budu psát.“ První kapitola byla podle jejích slov docela jednoduchá, ale postupně zjistila, že psaní tak úplně snadné nebude. „Na knize jsme pracovali s vírou, že si z ní čtenáři odnesou něco nového. Protože i my, imunologové, jsme se při psaní dozvěděli spoustu nového.“

Na závěr se vraťme k otázce zmíněné v samotném úvodu. Víte, kolik váží celý imunitní systém, tvořený jedním až dvěma biliony buněk? Jejich hmotnost je dohromady jeden a půl až dva kilogramy. Přejme autorům i jejich čtenářům, ať pro ně tyto buňky vykonávají co nejlepší práci.   

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat