Zahlavi

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu

17. 05. 2021

Velký osobní i profesní úspěch v těchto dnech zaznamenala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Oficiálně se stala členkou vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování.

Klíčová rozhodnutí, která ovlivní život lidí na planetě, jsou na politicích. Rozhodují mimo jiné o tom, jak se jednotlivé země postaví ke klimatickým změnám, jaká bude sociální politika ve státech s postupně stárnoucími populacemi či co učiní v oblasti odpadového hospodářství. Jsou to zásadní otázky, na které nejsou jednoduché odpovědi. Politická reprezentace proto má k dispozici poradní orgán, kde jsou zastoupeny vědecké špičky z různých oborů, jež mohou přispět odborným názorem na věc.

Sedmičlenný sbor poradců
Na úrovni evropského společenství takto již čtyři roky funguje skupina vědeckých poradců, Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Vytvořil ji bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když rozšířil dřívější úřad vrchního vědeckého poradce o dalších šest odborníků. Aktuálně v této radě působí experti z Velké Británie, Švédska, Maďarska, Itálie či Estonska.

V květnu 2021 se tým obměnil a jeho novou členkou se stala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Zástupce České republiky se do této elitní skupiny dostane vůbec poprvé. „Z nominace paní Zažímalové máme velkou radost a to, že uspěla v takto exkluzivním výběru, svědčí o vysoké úrovni a mezinárodní prestiži české vědecké komunity,“ říká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Nynější šéfka Akademie věd se ve své vědecké práci zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 působila v Ústavu experimentální botaniky ČSAV a později AV ČR jako vědecká pracovnice. Zde vedla v letech 2004–2016 laboratoř hormonálních regulací u rostlin a v letech 2007–2012 byla ředitelkou ústavu. Profesuru v oblasti anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013. Od roku 2017 stojí v čele Akademie věd.

Řízení přední české výzkumné instituce je jednou z cenných zkušeností, které Evě Zažímalové v klání o místo v GCSA pomohly a i do budoucna znamenají podstatný příslib. „Paní předsedkyně vědě rozumí, má ji ráda a bude těžit ze svých zkušeností aktivní a úspěšné vědkyně. To je kombinace, která zaručuje, že český hlas bude v Bruselu slyšen a vyslyšen,“ poznamenává první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák.

Jak vyhrát nad koronavirem
Nejpalčivější problém, na jehož vyřešení se nyní zaměří všechny expertní skupiny, bude zvládnutí epidemie covidu-19 v Evropě. Nepřipravenost nejen Evropy, ale i celého světa ukázala, že ve schopnosti odolávat a čelit krizím, jako jsou globální infekce různého druhu, jsou ještě velké mezery.

Zacelit je bude jednou z priorit Evy Zažímalové, nechce ovšem opomíjet ani další témata, například produkci a skladování energie či otázku potravin a nových plodin. Dle svých slov si nominace do poradního orgánu Evropské komise velice váží. „Tato skupina expertů hraje velmi důležitou úlohu při tvorbě politik Evropské unie na základě informací o vývoji vědy a je velká čest se do této skupiny dostat,“ říká Eva Zažímalová.

Další informace najdete v tiskové zprávě.

Připravily: Jana Bečvářová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce