Odborníci zkoumají trhliny ve skále pod hradem Vranov na Turnovsku
06. 12. 2022
Inženýrští geologové z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR začali s průzkumem trhlin v pískovcovém skalním masívu na zřícenině hradu Vranov v obci Malá Skála na Turnovsku. Na skálu ve vyhledávané turistické oblasti umístili speciální snímače, které jim umožní s velkou přesností sledovat směr, velikost a rychlost pohybů na trhlinách. Výsledky měření budou využity pro vyhodnocení účinnosti probíhajících sanačních prací a návrh případných dalších opatření.
„Jde o to, zajistit, aby se skalní bloky dále nerozpadaly a neohrožovaly tak samotnou historickou památku i případné návštěvníky, ale zároveň to provést tak, aby nebyl narušen vzhled památky a okolní přírody,“ uvedl vedoucí projektu Josef Stemberk z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). První závěry měření budou hotové nejdříve na jaře příštího roku
Pět snímačů nyní měří ve skalním masívu každou hodinu pohyby s přesností 0,05 milimetru. Data se přenášejí na server. Pokud odborníci zjistí, že pohyby na trhlinách překračují prahové hodnoty a zrychlují se, vydají příslušná varování.
Zřícenina hradu Vranov, zvaného také Pantheon, se vypíná na skále z cenomanských pískovců nad řekou Jizerou. Skalní masív v Malé Skále se následkem zvětrávání dlouhodobě pomalu rozpadá, před deseti lety se dokonce několik balvanů uvolnilo. Trhliny ve skalách se nejvíce a nejrychleji zvětšují na konci zimy a na jaře, kdy dochází k nejvýraznějším změnám teplot a dalším výkyvům počasí.
„Zkoumanou skálu je zapotřebí přichytit k vedlejšímu stabilnímu skalnímu masivu a zajistit kotvami, první sanační práce již probíhají. Na základě našeho měření ověříme jejich účinnost a případně navrhneme další řešení, které nebude příliš mohutné, aby co možná nejméně narušovalo celkový ráz památky i krajiny,“ vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Blahůt. Konkrétní postup k zajištění skály poté zpracují geotechničtí inženýři.
Instalace monitoringu v této lokalitě je také jedním z praktických výsledků spolupráce Akademie věd ČR s veřejnou sférou v rámci Strategie AV21, konkrétně jejího programu Město jako laboratoř – Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život. Geologové, stavbaři, archeologové a historici v něm pomáhají mimo jiné se zabezpečením kulturních památek. „V rámci tohoto programu monitorujeme stabilitu staveb a skalního podloží například na Pražském hradu, na Vyšehradu nebo na hradě Trosky,“ doplnil Filip Hartvich, ředitel ÚSMH .
Inženýrští geologové z ÚSMH mimo jiné vyhodnocovali příčiny sesuvu na dálnici D 8 a vypracovávali další posudky a znalecká vyjádření zejména pro obce postižených sesuvem. Pro Ředitelství silnic a dálnic ČR zkoumali sesuvné ohrožení na plánovaných úsecích dálnic a silnic I. třídy. Podíleli se také na sestavení metodiky postupu při plánování výstavby liniových staveb v sesuvných územích na zadání Ministerstva dopravy ČR.
Kontakt:
RNDr. Josef Stemberk, CSc.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR stemberk@irsm.cas.cz + 420 266 009 318/350
Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR blahut@irsm.cas.cz +420 266 009 394
Přečtěte si také
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
- Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
- Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
- Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.