Zahlavi

Dvě knihy Orientálního ústavu, dva mezinárodní úspěchy

27. 09. 2019

Vědcům z Orientálního ústavu Akademie věd ČR se daří prosadit i na mezinárodní scéně. Japanoložka Nobuko Toyosawa a arabista Bronislav Ostřanský letos vydali knihy v prestižních nakladatelstvích Harvard University Press a Edinburgh University Press.

Nobuko Toyosawa, která se specializuje na kulturní a intelektuální historii moderního Japonska, napsala více než čtyřsetstránkovou studii o roli krajiny v utváření japonské kulturní identity. Nazvala ji Imaginative Mapping: Landscape and Japanese Identity in the Tokugawa and Meiji Eras. Analyzuje v ní, jak vzdělanci z období Tokugawa a Meiji využívali krajinu a její prvky jako symboly Japonska a vytvářeli tak kulturní narativ Japonska. Tito učenci vnímali krajinu jako zdroj lokální historie a identity a zdůrazňovali odlišnosti Japonska od čínských a západních modelů.

Ostransky

Novinka Bronislava Ostřanského

Velmi aktuální téma si pro svou práci zvolil známý orientalista Bronislav Ostřanský, který se věnuje propagandě Islámského státu (ISIS) zaměřené na očekávaný konec světa. Ostřanský umisťuje tuto propagandu do širšího rámce soudobého muslimského myšlení a analyzuje způsoby, jimiž ISIS pracuje s blížícím se koncem světa. V titulu nazvaném The Jihadist Preachers of the End Times: ISIS Apocalyptic Propaganda přitom vychází jak ze zdrojů ISIS, tak ze středověké muslimské apokalyptické literatury.

Na titulní fotografii publikace Nobuko Toyosawy vydaná v Harvard University Press.

Připravil: Orientální ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Orientální ústav AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce