Zahlavi

Dva slavní zahraniční vědci budou v Praze diskutovat o penězích a chudobě

07. 03. 2019

Dva význační zahraniční vědci v oblasti filosofických a sociálních studií, Alessandro Pinzani a Stefan Olafsson, budou mít v Praze workshop. Akci pořádá Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR.

Oba vědci budou v pondělí 11. března od 15 hodin přednášet v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1) a představí svoje knižní novinky. Pinzanimu loni vyšel v nakladatelství Springer titul Money, Autonomy and Citizenship, zatímco Olafssonovi v tomto měsíci Oxford University Press vydá publikaci Welfare and the Great Recession. Součástí programu je i diskuse.

Alessandro Pinzani je profesorem etiky a politické filozofie na Federální univerzitě Santa Catarina v Brazílii, nyní hostuje na pražském Filosofickém ústavu. Má řadu zahraničních zkušeností, mimo jiné z Kolumbijské univerzity v New Yorku či berlínské Humboldtovy univerzity. Zaměřuje se na témata současné společnosti v Brazílii a v Latinské Americe obecně, především na autonomii člověka v různých sociálních podmínkách, včetně chudoby.

Stefan Olafsson je známý evropský sociolog, který v současnosti působí na Fakultě sociálních věd na Islandské univerzitě. Absolvent univerzity v Oxfordu ve svém výzkumu analyzuje především životní úroveň, práci, společenskou změnu a situaci v postkrizovém období. Je koordinátorem a členem řídící rady sítě pro evropskou sociální politiku (ESPN). Od roku 2007 vykonával různé funkce v radě vědy a technologie a byl předsedou představenstva veřejné správy.

Akce se koná v rámci výzkumného programu nazvaného Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV 21 Akademie věd ČR.

Související články:

Ve Filosofickém ústavu se zabývají Komenským, etikou i rukopisy Patočky

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě podkladů Filosofického ústavu AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce