Zahlavi

Akademie věd ČR a rektoři zásadně odmítají návrh snížit rozpočet na vědu

04. 06. 2021

Rozpočet na vědu a výzkum v České republice by měl podle návrhu ministerstva financí klesnout v příštím roce o 1,4 miliardy korun ve srovnání s letoškem. Takový návrh důrazně odmítá Akademie věd ČR, Česká konference rektorů a další partneři. Sdělili to dnes ve svém společném prohlášení. Upozorňují, že návrh ministerstva financí je v zásadním rozporu s postojem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) – ta na svém květnovém zasedání doporučila navýšení výdajů na rok 2022 o 1,4 miliardy korun oproti střednědobému výhledu.

Z předloženého návrhu ministerstva financí vyplývá, že má dojít k redukci celkového rozpočtu na oblast výzkumu, vývoje a inovací o 3,6 procenta oproti roku 2021, což v absolutních číslech znamená pokles o 1,4 miliardy korun v roce 2022 a stagnaci ve střednědobém výhledu na úrovni 36,1 miliardy korun.

„Shodli jsme se všichni na tom, že naprosto nesouhlasíme s návrhem redukce rozpočtu na oblast výzkumu, vývoje a inovace,“ uvádí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Peníze, které se dávají do vědy, se neutrácejí, jsou investicí do naší budoucnosti. Všechny rozvinuté státy i v dobách krizí do oblasti vědy peníze spíše přidávají, protože dobře vědí, že je jednoznačně prokázaná pozitivní korelace mezi investicemi do vědy, růstem hrubého domácího produktu a rozvojem znalostní ekonomiky,“ dodává Eva Zažímalová.

Ministerstvo financí zareagovalo na sociální sítí Twitter: „Věda a výzkum zůstávají prioritou rozpočtu i v době konsolidace. Příprava státního rozpočtu na rok 2022 počítá s dalším meziročním zvýšením výdajů na VaV, a to o 300 milionů korun na celkových 48 miliard. Výzkum a inovace měly a mají od vlády zelenou. Jednání o rozpočtu pokračují“.

Návrh státního rozpočtu ČR na léta 2022 až 2024, který ministertvo financí připravilo, by se měl projednávat na vládě v pondělí 7. června 2021.

Věda v době covidu-19
V souvislosti s financováním vědy je třeba připomenout zásadní roli akademické obce v řešení pandemické krize. Ústavy Akademie věd ČR, stejně jako mnohá univerzitní pracoviště, nabídly hned v začátcích pandemie covidu-19 státu své kapacity na testování viru SARS-CoV-2. V průběhu celého následujícího roku se vědecká pracoviště intenzivně podílela na zmírnění pandemických škod. „Pandemie covidu-19 přinesla nové výzvy. Peněz na vědu a výzkum bude třeba více, a ne méně,“ doplňuje Petr Sklenička za Českou konferenci rektorů.

Pro Akademii by navrhované snížení výdajů na vědu znamenalo pokles institucionálních prostředků v její rozpočtové kapitole o 362 milionů korun v roce 2022. A jak by se to projevilo? Podle předsedkyně jsou nejcenněším zdrojem vědy a výzkumu lidé, takže na nich by se šetřilo nemělo. Určitě by ale nedostatek peněz ohrozil nákupy nebo inovace přístrojů nezbytných k výzkumu. Snížení rozpočtové kapitoly by ohrozilo také nabírání nových kvalitních vědců ze zahraničí, a tím snížilo konkurenceschopnost české vědy.

Akademie věd ČR a Česká konference rektorů vyzvaly vládu, aby při rozhodování o rozpočtu respektovala závěry Memoranda o podpoře VaVaI v ČR z 19. prosince 2019. Vláda ČR zastoupená svým předsedou v něm tehdy deklarovala, že se bude zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu v oblasti vědy a výzkumu každoročně nejméně o čtyři procenta. „Já si svého podpisu vážím a myslím si, že všichni signatáři by se měli takového závazku držet, je to vizionářské memorandum, které podporuje inovační strategie,“ dodává rektor Petr Sklenička.  


Celý text stanoviska Akademie věd ČR (v PDF).

Celý text prohlášení, pod kterým jsou podepsáni zástupci Akademie věd ČR, České konference rektorů, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Rady vysokých škol, Asociaci výzkumných organizací a Vysokoškolský odborový svaz, najdete zde (PDF).

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2021_06_04_TKVV (01)

2021_06_04_TKVV (01)

2021_06_04_TKVV (02)

2021_06_04_TKVV (02)

2021_06_04_TKVV (03)

2021_06_04_TKVV (03)

2021_06_04_TKVV (04)

2021_06_04_TKVV (04)

2021_06_04_TKVV (05)

2021_06_04_TKVV (05)

2021_06_04_TKVV (06)

2021_06_04_TKVV (06)

2021_06_04_TKVV (07)

2021_06_04_TKVV (07)

2021_06_04_TKVV (08)

2021_06_04_TKVV (08)

2021_06_04_TKVV (09)

2021_06_04_TKVV (09)

2021_06_04_TKVV (10)

2021_06_04_TKVV (10)

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce