Zahlavi

Titul doktor věd obhájili matematici, psychologové i expert na fyziku plazmatu

30. 09. 2021

Dizertační práce o psychologii demokracie, vývoji mateřštiny u nejmenších dětí, ale i o zaokrouhlovacích chybách při využití jednoho z klasických algoritmů úspěšně obhájili vědci z Akademie věd ČR. Ve středu 29. září 2021 slavnostně převzali diplomy potvrzující udělení prestižního titulu doktor věd (DSc.). Celkem diplom převzalo deset osobností, z toho sedm působí na pracovištích AV ČR, tři na univerzitách.

Titul uděluje Akademie věd ČR už od roku 2003, a to na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR. Udělení předchází náročného řízení spojené s obhajobou vědecké práce před odbornou komisí.

„Titul doktor věd znamená především potvrzení skutečnosti, že jeho nositelé jsou ve svém oboru nezpochybnitelnými vědeckými osobnostmi, které učinily originální výsledky,“ uvedla v zahajovacím projevu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. S titulem se podle ní pojí závazek sdělovat zjištěné vědecké poznatky veřejnosti, a to formou, která jí je srozumitelná.

Vývoj jazyka a demokracie

Mnohým letošním laureátům se to bezesporu daří. Například výzkum mateřštiny u nejmenších dětí, jemuž se dlouhodobě věnuje Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR, se v médiích těší poměrně velké pozornosti. Psali jsme o něm také v popularizačním časopise A / Věda a výzkum (v článku Rodilým mluvčím už v děloze v čísle 2/2020).

Filip Smolík
Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou

Při příležitosti třicátého výročí sametové revoluce v roce 2019 se skloňovalo také jméno další nynější nositelky titulu DSc. Martiny Klicperové, rovněž z Psychologického ústavu AV ČR. Ta se ve své práci věnuje i otázce, proč se v posttotalitních společnostech tak daří populismu a postojům „my“ versus „oni“, kdy „my“ za nic nemůžeme, zato „oni“ za nás rozhodují. „Navyklá pasivita a negativismus brání rozvoji demokratické samosprávy a otvírají cestu k pohodlným zkratkám ve formě následování demagogických svodů,“ vysvětlovala Martina Klicperová v článku Sametové otazníky v časopise A / Věda a výzkum (3/2019).

Martina Klicperová
Psycholožka demokracie Martina Klicperová s diplomem potvrzujícím udělení titulu DSc.

Alergie a plazma

Po přečtení názvu dizertační práce Molekulární mechanismy nukleace a organizace mikrotubulů asi většina lidí nebude vědět, o čem je řeč. I takto složitá věda, která se dívá do nitra buňky, se ale dá prezentovat tak, že jí lze porozumět. Výzkum, jemuž se věnuje Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, totiž úzce souvisí mimo jiné s alergiemi, a ty už jsou lidem tematicky blízké. „Myslím, že budoucností léčby alergií jsou látky, které budou umět inhibovat proteiny signálních cest. Objevují se desítky až stovky možných látek,“ řekl Pavel Dráber v článku Alergie. Vzbouřený imunitní systém v časopise A / Věda a výzkum (1/2021).    

Pavel Dráber
Také Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nese za jménem titul DSc.

Složitě může lidem mimo vědu znít také tematika tokamaků a fyziky plazmatu. Také té se ale v posledních letech média věnují, protože úzce souvisí s budoucnosti využívání energie. Jedním z expertů v tomto oboru je Jan Horáček z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který obhájil dizertační práci o odvodu tepla z tokamaků.

Dalšími novými nositeli titulu DSc. jsou Miroslav Rozložník z Matematického ústavu AV ČR (analýza velikosti zaokrouhlovacích chyb při použití klasického Gram-Smidtova algoritmu), Vladimír Liščák z Orientálního ústavu AV ČR (styky Evropy a mongolské Číny ve 13. a 14. století) a Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR (mechanické vlastnosti kovových materiálů).

Titul DSc. si nově za jménem píšou také matematik Artur Sergyeyev ze Slezské univerzity v Opavě, matematik Milan Pokorný z Univerzity Karlovy a právník Jakub Handrlica rovněž z Univerzity Karlovy.

Podrobné medailonky vědců včetně všech jejich titulů naleznete v tiskové zprávě.   

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
 

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce