Zahlavi

Předsedkyně Eva Zažímalová brzy zahájí své druhé funkční období

10. 03. 2021

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě oficiálně jmenoval Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd ČR. Potvrdil tak rozhodnutí Akademického sněmu z loňského prosince. Šéfka největší tuzemské vědecké instituce tehdy obdržela při historicky první online volbě velmi silný mandát, hlasovalo pro ni 209 lidí z 224 přihlášených. Eva Zažímalová vede Akademii věd ČR od roku 2017, její druhé funkční období začne 25. března 2021.

Kvůli epidemické situaci nebyli k dnešnímu ceremoniálu přizváni další lidé. Předsedkyně Eva Zažímalová pouze převzala z rukou prezidenta jmenovací dekret. Pandemie covidu-19 podle ní dosvědčuje potřebnost kvalitní vědy a výzkumu. „Akademie věd ČR ukázala mnoha svými aktivitami, že je odpovědná a potřebná. Já se i další čtyři roky budu snažit vytvářet svým spolupracovníkům takové podmínky, aby Akademie dosahovala stále lepších vědeckých výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí,“ říká Eva Zažímalová.

Odbornice na experimentální botaniku už na volebním sněmu 7. prosince 2020 zdůraznila, že chce zlepšit finanční stabilitu instituce a zvýšit platy ve výzkumu. Stále připomíná, že věda je odrazový můstek pro vývoj společnosti ve všech směrech a může velmi konkrétně pomáhat.

Jak AV ČR pomáhá proti pandemii

Už druhým rokem se odborníci z Akademie věd ČR podílejí na ochraně lidských životů. Vyvinuli například oxygenerátor, nové metody pro zjištění přítomnosti viru SARS-CoV-2, zkoušejí odolnost roušek různých materiálů, podílejí se na testování i sekvenování. Velkou roli zaujímají také jako průvodci v proudu informací, když pravidelně vystupují v médiích a pomáhají lidem se zorientovat. Akademie věd se přiblížila i dětem prostřednictvím aktivit Věda na doma.

„Covidová krize ukázala, jak moc je vědy potřeba. Jsem ráda, že se pracovníci Akademie věd tolik zapojili, mnohokrát i ze své vlastní iniciativy a často ve volném čase. Ráda bych ale zdůraznila, že i přes velké soustředění na nový koronavirus vědci pokračují ve svých projektech a výzkumech, které také mají přesah do společnosti a mají evropskou, ba světovou úroveň,“ doplňuje předsedkyně AV ČR.

Podrobnosti k volbě, životopis kandidátky a její programové prohlášení najdete v Akademickém bulletinu 10/2020.

O prosincové volbě jsme podrobněji psali v článku AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm.

Připravily: Leona Matušková a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ondřej Pýcha / Akademie věd ČR

Licence

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce