Zahlavi

Předsedkyně Akademie věd odhalila novou sochu DNA v Brně

13. 02. 2019

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová odhalila ve středu 13. února 2019 na Biofyzikálním ústavu novou sochu DNA, která symbolizuje výzkum tohoto brněnského pracoviště. Přednášel zde také renomovaný vědec Jiří Bártek, který se v Kodani zaměřuje na výzkum rakoviny.

Studiu molekuly DNA se věnují vědci z Biofyzikálního ústavu již od založení ústavu v 50. letech minulého století. Prostřednictvím nové kovové sochy umístěné u vstupu do ústavu, která je více než 3 metry vysoká, se může každý návštěvník seznámit s principem párování bází v DNA. Ty navíc svítí různými barvami, které odrážejí aminokyseliny alanin, valin, cystein a arginin.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ředitelka Biofyzikálního ústavu Eva Bártová

Přednáška slavného vědce

U příležitosti slavnostního odhalení sochy DNA přijel do Brna i jeden z nejcitovanějších českých vědců Jiří Bártek, který se zabývá mechanismem dělení národových buněk. Jeho tým objevil přirozené bariéry, které brání změně normálních buněk ve zhoubné, což má velký dopad na diagnostiku a léčbu určitých druhů rakoviny (například prostaty, prsu, mozkové nádory). Bártkova přednáška se odehrávala v nově zrekonstruované aule ústavu a profesor  v ní vyzdvihl některé milníky ve výzkumu rakoviny, ke kterým přispěla jeho vědecká skupina. Pozornost věnoval také takzvaným PARP inhibitorům, které jsou perspektivní v léčbě nádorových onemocnění.

Vědec Jiří Bártek během přednášky o výzkumu rakoviny

„Hledáme slabiny nádorových buněk ve srovnání 
s buňkami zdravých tkání 
a navrhujeme nové možnosti, jak nádorové buňky cíleně hubit s minimálním dopadem na normální buňky léčeného pacienta. Naše objevy také přispívají v oblasti přesnějšího stanovení typu nádoru u konkrétního pacienta. V posledních letech jsme objevili a v několika případech experimentálně ověřili možnosti lépe předpovědět reakci jednotlivých nádorů na léčbu některými druhy chemoterapie nebo nově testované takzvané cílené terapie, šité na míru jednotlivým nádorům,” uvedl Bártek před dvěma lety v rozhovoru pro Deník.cz.

Rodák z Šumperku Bártek dlouhodobě působí jako vedoucí laboratoře Dánské společnosti pro výzkum rakoviny v Kodani a mluví se o něm jako o českém adeptovi na Nobelovu cenu v oblasti biologie a lékařství. V roce 2010 získal prestižní Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína.

Související články:

Turné předsedkyně se přesunulo do Brna

Připravili: Eduard Kejnovský, Biofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biofyzikální ústav AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce