Zahlavi

Předseda Senátu ocenil Helenu Illnerovou a Jiřího Grygara Stříbrnou medailí

29. 09. 2021

U příležitosti Dne české státnosti 28. září 2021 předal předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil Stříbrné medaile patnácti významným českým osobnostem. Mezi oceněnými jsou bývalá předsedkyně Akademie věd ČR fyzioložka a biochemička Helena Illnerová a čestný předseda České astronomické společnosti astrofyzik Jiří Grygar.

Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. V letošní patnáctce nechyběla význačná jména jako například architektka Eva Jiřičná, dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý či ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Vlastnosti, které mají podle předsedy Senátu letošní laureáti společné, jsou odvaha, schopnost být vzorem a pevnost postojů.

Helena Illnerová při slavnostním předávání vystoupila s poděkováním za všechny oceněné a vyzdvihla také nepřehlédnutelnou roli „hlídacího psa ústavy a zákonů“ horní komory parlamentu na české politické scéně. „Senát je pro mne ústavní pojistkou i pojistkou našeho geopolitického směřování, neboť k tomu, aby byla pozměněna ústava, volební zákon nebo schválena mezinárodní smlouva musí dát souhlas nejen Poslanecká sněmovna, ale i Senát,“ uvedla ve svém vystoupení.

Při osobní vzpomínce zmínila svého dědečka, univerzitního profesora ústavního práva, děkana Právnické fakulty a rektora Masarykovy univerzity Bohumila Baxu, který byl současně také senátorem Národního shromáždění ČSR: „Příliš si na něj nepamatuji, až maminka mi vyprávěla, že mě něžně nazýval moje telátko. A tak si myslím, že by můj dědeček měl radost, že jeho telátko bylo oceněno jeho Senátem.“

Helena Illnerová
Fyzioložka Helena Illnerová je nositelkou Stříbrné medaile Senátu.

Helena Illnerová zastávala v letech 2001 až 2005 funkci předsedkyně Akademie věd ČR, v předcházejících letech působila po dvě funkční období na postu místopředsedkyně. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Oddělení, které vedla ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je dnes mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu mechanismu synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím. Studium chronobiologie, tedy nauky o čase v živých organismech, zavedla nejen ve Fyziologickém ústavu AV ČR, ale i v rámci celé České republiky.

Jiří Grygar
Jiří Grygar byl oceněn Stříbrnou medailí určenou významným osobnostem.

Druhý zástupce Akademie věd ČR mezi oceněnými osobnostmi, astronom a astrofyzik Jiří Grygar, se vedle své badatelské kariéry věnuje také popularizaci vědy. Nejprve pracoval v Astronomickém ústavu, později ve Fyzikální ústavu AV ČR. Působil mimo jiné jako předseda Učené společnosti ČR, v roce 2008 jej na postu vystřídala Helena Illnerová.

Jiří Grygar je spoluzakladatelem Českého klubu skeptiků Sisyfos a čestným předsedou České astronomické společnosti. Publikoval více než dvě stě odborných prací a řadu populárně-naučných publikací. Za svou popularizační i vědeckou práci získal několik významným ocenění. Je po něm pojmenována planetka.

Medailonek prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. (28. 9. 2021) (senat.cz)
Medailonek RNDr. Jiří Grygar, CSc. (28. 9. 2021) (senat.cz)

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Senát PČR; Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce