Zahlavi

Objevy z laboratoří do praxe. Odborníci diskutovali o podpoře české vědy

09. 06. 2022

Usnadnit a podpořit přenos objevů z vědeckých laboratoří do praxe a dále rozvíjet potenciál české vědy a inovací na světové scéně – takový cíl si vytyčila diskuze u kulatého stolu, kterou ve čtvrtek 9. června 2022 pořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. O možnostech technologického transferu hovořila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a další bezmála dvě desítky zástupců vědeckých institucí, politiky i firem. Pomoci má také projekt Technologická inkubace, největší plán na podporu startupů v české historii.

Projekt Agentury pro podporu podnikání a investice CzechInvest má během pěti let podpořit na 250 inovativních technologických startupů v celkem sedmi klíčových oblastech, mezi kterými je například umělá inteligence, kreativní průmysl, kosmické technologie nebo udržitelnost. Firmy v jeho rámci budou moci získat až pět milionů korun.

Podle pořadatelky Heleny Langšádlové, která se ujala slova na úvod konference, není potřeba hledat důkazy o významu transferu technologií hluboko v minulosti. Naopak, stačí se rozpomenout, jak včasné aplikace vědeckých poznatků pomohly nejen naší zemi zvládnou pandemii onemocnění covid-19. „Na výzvy moderní doby můžeme efektivně odpovídat jen v případě, že bude fungovat spolupráce mezi akademickou sférou, společností a průmyslem,“ dodala.

Snahou vědeckých institucí by dle ní mělo být budování zdravého ekosystému pro transfer. Naopak politickým cílem je precizovat zákony, které se transferu týkají. Například lépe ochránit české patenty a duševní vlastnictví. Výsledkem takové snahy bude fungující infrastruktura, která bude vědce a podnikatele motivovat, aby společně vynesli technologie a vědomosti z laboratoří ven do světa.

Věda jako konkurenční výhoda Česka
Souhlasně se v tomto smyslu vyjádřila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Naše země není nijak zvlášť bohatá, co se týče surovin. Má však velmi vzdělané lidi – to je její potenciál,“ poznamenala. „Chceme-li udržet krok s okolním světem a dál naši společnost rozvíjet, není jiná možnost, než tento potenciál využít a pěstovat.“ Současně připomněla, že transfer technologií je nedílnou součástí Strategie AV21. Vedení AV ČR tuto platformu již od počátku koncipovalo tak, aby motivovala vědce k hledání možností, jak uplatnit objevy už od základního výzkumu.

 Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a pořadatelka setkání, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a pořadatelka setkání, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová

Podle Evy Zažímalové je podpora transferu pro českou vědu v současnosti klíčová. Při té příležitosti zmínila aktivity, které AV ČR v tomto směru podniká, například nedávný seminář Podpora transferu znalostí a technologií v Německu. Ten nabídl českým odborníkům možnost poučit se z dlouhodobých zkušeností našich západních sousedů. Zmínila však také obtíže, které stojí úspěšné spolupráci vědců s firmami v cestě. „Transfer je jistě atraktivní a žádoucí. Ale je třeba si uvědomit, že je to záležitost riziková a dlouhodobá.“

Dodala, že o transferu se často hovoří v obecné rovině, ale jednotlivé vědní disciplíny vyžadují pro přenos svých poznatků odlišné metody. Jiný plán je třeba pro transfer vědomostí o neživé přírodě a zcela odlišný zase u poznatků z oboru farmacie. S tím souhlasí také Martin Fusek, zástupce ředitele pro strategický rozvoj v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR: „Neexistuje jedna obecná koncepce. Proto musíme nechat vědcům volné ruce a nesvazovat je jediným, rigidním plánem.“ V podobném duchu hovořil také prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus, podle kterého by neměl stát do průběhu transferu zasahovat, musí však vytvořit plodné prostředí, které by ho podporovalo.

Místopředseda výzkumné rady TA ČR a zástupce ředitele pro strategický rozvoj Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Martin Fusek
Místopředseda výzkumné rady TA ČR a zástupce ředitele pro strategický rozvoj Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Martin Fusek

Martin Fusek v tomto ohledu konstatoval, že česká věda a soukromý sektor si vzájemnou spolupráci teprve ohmatává a zkouší. „Komerční využití vědeckých objevů a zakládání nových specializovaných firem vyžaduje od vědců a podnikatelů hodně trpělivosti a zodpovědnosti. Tomu všemu se musíme teprve naučit,“ uzavřel.

Na správné cestě
Podle místopředsedkyně Akademické rady AV ČR Ilony Müllerové je však Česko receptu na úspěšný vědecký transfer na stopě. „Zkušenosti ze zahraničí nám jasně ukázaly, kudy se vydat a na co se zaměřit,“ zmínila. Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví ČR Josef Kratochvíl doplnil, že poučení je možné hledat nejen ve zmíněném Německu, ale i v USA, Japonsku, Jižní Koreji a v řadě jiných moderních států.

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus a místopředsedkyně Akademické rady AV ČR Ilona Müllerová
Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus a místopředsedkyně Akademické rady AV ČR Ilona Müllerová

Dle Ilony Müllerové byl pohled české vědy dlouhou dobu orientovaný směrem do sebe, do výzkumu a jen málo se upínal k jeho využití. „I proto je nadmíru důležité učit naše vědce jinému přemýšlení. Už v okamžik, kdy začínají u pomyslného prázdného papíru, by je měla trápit otázka, kam jejich práce povede a co vše může ovlivnit,“ poznamenala. Připustila však, že i s efektivním plánem nemusí být každý transfer nutně úspěšný. To však nijak neubírá na jeho významu, protože jeho úspěch se neměří tím, kolik přinese financí, ale prospěšností pro celou společnost.

Podporou pro přenos technologií a znalostí do komerčního sektoru v rámci AV ČR se zabývá před osmi lety založené Centrum transferu technologií AV ČR (CeTTAV). Jeho vedoucí Martin Smekal poznamenal, že jeho tým se věnuje aplikacím objevů ze všech 54 pracovišť Akademie věd. „Setkáváme se se všemi formami transferu. Musíme být schopni podporovat všechny jeho podoby,“ shrnul činnost centra a připomněl, že zásadním předpokladem úspěchu je součinnost a dialog mezi akademickou sférou a vládou. Ten již dnes probíhá a přináší výsledky. „V takovém dialogu je ale potřeba, aby vláda i vědecké instituce definovali svůj vlastní názor, přesně vyjádřili, co očekávají a kam budou směřovat,“ poznamenal. „V našem případě jsme aktuálně takové stanovisko zpracovali pro Akademii věd ČR.“

Martin Smekal, vedoucí Centra transferu technologií AV ČR (CeTTAV)
Martin Smekal, vedoucí Centra transferu technologií AV ČR (CeTTAV)

Stejně jako předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová také on poznamenal, že spustit, a především správně nastavit podporu transferovým aktivitám pro ústavy Akademie věd nebylo jednoduché a vyžadovalo to čas. Současnou podobu podpory však na závěr setkání ocenila sama Helena Langšádlová: „Vážím si toho, co Akademie věd ČR dělá a co dokázala. Někteří ji snad vnímají jako konzervativní instituci, ale v tomto novém neprobádaném úkolu ušla dlouhou cestu.“   

V závěrečných slovech se ministryně vrátila k významu vědeckých objevů. „Věřím tomu, že způsobem, jak můžeme obstát v době opakovaných krizí, je spolupráce s akademickou sférou. Máme skvělé vědce a také skvělé firmy. Když se nám podaří tyto dva světy více propojit, budeme v budoucnu ještě úspěšnější zemí.“

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Úřad vlády ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Common.

EA7A9704

EA7A9704

EA7A9707

EA7A9707

EA7A9708

EA7A9708

EA7A9715

EA7A9715

EA7A9718

EA7A9718

EA7A9737

EA7A9737

EA7A9742

EA7A9742

EA7A9755

EA7A9755

EA7A9757

EA7A9757

EA7A9774

EA7A9774

EA7A9792

EA7A9792

EA7A9799

EA7A9799

EA7A9802

EA7A9802

EA7A9804

EA7A9804

EA7A9810

EA7A9810

EA7A9812

EA7A9812

EA7A9825

EA7A9825

EA7A9841

EA7A9841

EA7A9842

EA7A9842

EA7A9847

EA7A9847

EA7A9855

EA7A9866

EA7A9907

EA7A9918

EA7A9927

EA7A9946

EA7A9954

EA7A9968

EA7A9971

EA7A9978

EA7A9987

EA7A9990

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce