Zahlavi

Nadledvinové nádory nemají rády vitamin C, zjistili vědci

28. 08. 2020

V podzimních měsících je jedním z nejskloňovanějších pomocníků v boji s virózami vitamin C. Lidské tělo si ho neumí samo vyrobit, a tak ho přijímá nejčastěji z ovoce a zeleniny. Potřebuje ho však nejen pro správnou činnost imunitního systému, je nezbytný pro svaly, cévy, kosti i kůži. Nyní se ukázalo, že by mohl hrát významnou roli při léčbě vzácných druhů nádorů. K překvapivému objevu přispěli i vědci z Akademie věd ČR.

Adrenalin, hormon, jejž začne tělo vylučovat ve stresové situaci typu „zaútoč, nebo uteč“, ale třeba i pohlavní hormony či kortizol – jejich společným jmenovatelem jsou endokrinní žlázy v nadledvinách, zhruba osmigramovém párovém orgánu ležícím na vršku ledvin v břišní krajině.

Právě tyto žlázy mohou zasáhnout vzácné a velice těžko léčitelné nádory, takzvané feochromocytomy a paragangliomy (nádory PCPG). V zásadě je dosud jedinou možností chirurgický zákrok, při kterém se poškozená tkáň odstraní. Musí se však vyjmout celá, každý zbyteček může vést k opětovnému nádorovému bujení.

Barva ukazuje na výrazné potlačení růstu určitých typů nádorů díky vitaminu C (obrázek B) 

Céčko jim neprospívá

Mezinárodní tým vědců okolo Karla Pacáka z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), mezi nimiž byli i Kateřina Váňová a Jiří Neužil z laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV (společné pracoviště AV ČR a UK), v průlomovém výzkumu prokázal, že některé typy zmíněných nádorů se naprosto nesnesou se známou kyselinou askorbovou neboli vitaminem C.

„Zjistili jsme, že nádory PCPG s konkrétními genovými mutacemi překvapivě silně reagují na kyselinu askorbovou, zatímco nádory bez těchto mutací jsou rezistentní,“ vysvětluje Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR. Jak vědci také uvedli v článku v červencovém čísle odborného časopisu Clinical Cancer Research, důvodem je skutečnost, že nádorové buňky s danou mutací produkují více kyslíku a železa a to ve spojení s askorbátem dokáže nádor zničit.

To přirozeně otevírá cestu k novému, dosud netestovanému přístupu k léčbě vážných onemocnění. Jiří Neužil ovšem na svém kontě již významný objev má, je autorem látky Mitotam, adepta na účinný lék proti rakovině prsu či ledvin. Přípravek krátce řečeno přinutí nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které nádor vyživují. Více o léčbě rakoviny prsu řekl loni přímo Jiří Neužil v následujícím videu.

 

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV
Foto: Shutterstock, BIOCEV

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce