Zahlavi

Nadějné talenty: Akademie věd ocenila Prémií Otto Wichterleho mladé vědce

21. 06. 2022

Pětadvacet výrazných mladých vědeckých talentů získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Budoucí vědecká generace ve věku do 35 let převzala ocenění od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové během ceremoniálu 20. června 2022. Prémii si odnesli například jedna z nejzkušenějších krystalografek v Česku Monika Kučeráková, paleontolog Lukáš Laibl nebo socioložka specializující se na kriminologii Eva Krulichová.

Pro Prémii Otto Wichterleho si do pražské vily Lanna přišli perspektivní vědci a vědkyně, kteří ve svých oborech dosahují špičkových výsledků napříč obory Akademie věd ČR – od fyziky, matematiky, biologie, chemie po historii, psychologii nebo muzikologii.

„Nejde nám primárně o ceny, ale o to, co dokážeme. K tomu je potřeba kromě jiného veliká imaginace a ochota jít proti stávajícím paradigmatům,“ řekla během ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a citovala slova fyzika Richarda Feynmana: „Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka...“.  

Wichterle1
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, oceněný Jakub Štofaník z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a místopředseda a člen předsednictva Akademické rady AV ČR Ondřej Beránek

Vedle Richarda Freynmana, známého nejen svými excelentními vědeckými výsledky, umem přiblížit složitou vědu laikům, ale také svou nekonformností, vyzvedla předsedkyně také inspirující osobnost Otto Wichterleho. Český chemik světového formátu se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd a zasloužil se o její proměnu v moderní badatelskou instituci. Proslul svými objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček.„Přeji Vám nekonformní myšlení pana Richarda Freynmana a cílevědomost a tah na branku pana profesora Wichterleho,“ řekla Eva Zažímalová.

Mezi laureáty je například Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejíž doménou je experimentální spintronika. Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zase věnuje měnícímu se klimatu a extrémům počasí, Kristýna Boušová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zaměřuje na molekulární biologii, biochemii a obor proteinového inženýrství. Specializací Jiřího Hlaváčka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR jsou militární dějiny a metoda orální historie. O jeho práci si můžete přečíst v článku s názvem Přerod v muže pod dohledem režimu.

Wichterle2
Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022 získalo pětadvacet mladých vědců a vědkyní.

Prémii uděluje Akademie věd ČR od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená. Ocenění dosud obdrželo na 480 laureátů. Řada z nich, například bratři Tomáš a Pavel Jungwirthovi, Jan Konvalinka nebo Julius Lukeš, dnes získávají významné granty a jsou vedoucími týmů.

Jednou z laureátek Prémie Otto Wichterleho je také Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR, která zkoumá osvojování řeči. Rozhovor s ní si můžete poslechnout v našem podcastu Věda na dosah. O práci oceněného paleontologa Lukáše Laibla se můžete dočíst v článku Schránky trilobitů prozrazují tajemství ordovických moří. Medailonky všech pětadvaceti oceněných najdete v tiskové zprávě zde

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

Licence Creative CommonsText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

011_Wichterle

011_Wichterle

012_Wichterle

012_Wichterle

013_Wichterle

013_Wichterle

014_Wichterle

014_Wichterle

016_Wichterle

016_Wichterle

01_Wichterle

01_Wichterle

02_Wichterle

02_Wichterle

04_Wichterle

04_Wichterle

05_Wichterle

05_Wichterle

08_Wichterle

08_Wichterle

09_Wichterle

09_Wichterle

026_Wichterle

026_Wichterle

021_Wichterle

021_Wichterle

027_Wichterle

027_Wichterle

022_Wichterle

022_Wichterle

023_Wichterle

023_Wichterle

024_Wichterle

024_Wichterle

028_Wichterle

028_Wichterle

025_Wichterle

025_Wichterle

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce