Zahlavi

Na zvýšený příjem soli pomáhá šťáva z červené řepy. Vyrovnává krevní tlak

17. 04. 2019

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity zjistili, že při současném podání roztoku soli a malého množství dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy nedochází u potkanů ke zvyšování krevního tlaku.

Vědci testovali u potkanů podání 1 % roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného, nebo šťávy z červené řepy tak, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. „V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1 % roztok soli a vyvinula se u nich hypertenze,“ vysvětluje Jan Šilhavý z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

vyzkum repa_FGU

Graf znázorňující vliv červené řepy na krevní tlak

Přednosti zeleniny s dusičnany

Zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Lékaři a odborníci na výživu proto doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku. Bylo zjištěno, že diety s poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak. Je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Jen málo lidí však upraví své stravovací návyky a dlouhodobě dodržuje doporučený poměru draslíku k sodíku. Přidáním malého množství koncentrátu některých druhů zeleniny s vysokými koncentracemi dusičnanů (červená řepa, rukola, špenát) by tak bylo možné obohatit jídla a přísady s vysokým obsahem soli (např. sójové či barbecue omáčky), aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. „Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze i při vyšším příjmu soli,“ shrnuje výsledky výzkumu Jan Šilhavý.

Související články:

Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací

Připravila: Diana Moosová, Fyziologický ústav AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce