Čtyřiadvacet talentovaných vědců Akademie věd ČR získalo prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ta se uděluje od roku 2002, a letos se tedy konal jubilejní dvacátý ročník. „Doufám, že to budete vy, kteří budou zaštiťovat budoucnost Akademie, a že budete vědu v České republice posouvat mílovými kroky kupředu,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při slavnostním ceremoniálu v pražské vile Lanna 29. června 2021.
Ve svém úvodním projevu se Eva Zažímalová také dotkla zmíněného jubilea, připomněla, že řada z oceněných v prvním ročníku Wichterleho prémie je dnes velmi významnými vědci, známými i mezi širokou veřejností – například bratři Tomáš a Pavel Jungwirthové či Jan Konvalinka –, a vyjádřila přesvědčení, že mnohé z letošních laureátů čeká podobně slibná kariéra.
Prémie Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mladým vědcům do 35 let a je spojena s finanční odměnou 450 tisíc korun rozložených do tří let. Ve svém názvu nese jméno vynikajícího českého chemika, otce kontaktních čoček či silonu, ale také prvního polistopadového prezidenta tehdejší Československé akademie věd.
Největší zastoupení mezi letošními nositeli prémie – celkem dvanáct – mají obory zabývající se živou přírodou a chemickými vědami, následuje je osm talentovaných vědců z oborů neživé přírody a čtyři diplomy si odnesli badatelé věnující se humanitním vědám. Podívejte se do fotogalerie, kde jejich úspěchy představíme blíže. Ceremoniál můžete rovněž zhlédnout ze záznamu. Podrobné informace o laureátech najdete v tiskové zprávě.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.