Čeští vědci se podíleli na vývoji nového testu na koronavirus

Novou diagnostickou soupravu, která spolehlivě prokazuje přítomnost koronaviru 2019-nCoV v těle, vyvinula švédská společnost TATAA Biocenter ve spolupráci s laboratoří genové exprese Biotechnologického ústavu AV ČR a maltskou nemocnicí Saint James Hospital. V této nemocnici se již nový test používá při testování pacientů. Zájem o něj projevil také Mezinárodní červený kříž.

Testy jsou navrženy na základě veřejné mezinárodní databáze GISAID, která shromažďuje a sdílí sekvence virů chřipky a souvisejících klinických a epidemiologických údajů i lidských, ptačích a jiných živočišných druzích.

Pro masivní použití v Číně je v současné podobě test drahý. „Testovací souprava bude použita jako odrazový můstek neboli reference pro vývoj a validaci levných testů, nyní se žádá o profinancování,“ říká Mikael Kubista, vedoucí Laboratoře genové exprese Biotechnologického ústavu AV ČR.

Koronavirus 2019-nCoV patří do čeledi Coronaviridae. Jedná se o čeledi virů, které způsobují respirační onemocnění u zvířat a lidí. Způsobují běžné obtíže jako je nachlazení a kašel, dýchací potíže, teploty. Jsou ale také původcem smrtící choroby zvané těžká akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekce MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

První prokázaný výskyt nového typu koronaviru v čínském Wu-chanu byl potvrzen před zhruba třemi měsíci, jeho šíření se dosud nepodařilo zastavit.

Prof. Mikael Kubista, Ph.D.

Laboratoř genové exprese Mikaela Kubisty, která pracuje při Biotechnologickém ústavu AV ČR, je v Evropě vedoucí akademickou laboratoří, která je specializovaná na vysoce kapacitní expresní profilování a jednobuněčnou analýzu pomocí kvantitativní PCR v reálném čase (qPCR).

Pracuje na několika projektech základního výzkumu v oblasti vývojové biologie a kmenových buněk a dále na aplikovaných projektech v oblasti rakoviny a neurologického výzkumu. Vyvíjí také metody a aplikace pro analýzu nukleových kyselin.

Biotechnologický ústav AV ČR je součástí BIOCEV, společného projektu šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy, jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny.

Připravila Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Kateřinou Sedláčkovou, Biotechnologický ústav AV ČR
Foto: iStock, AV ČR

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let