Zahlavi

Cesta od vědy k praxi. Ministryně Langšádlová navštívila Ústav termomechaniky

24. 02. 2023

Jak základní výzkum proudí do průmyslu, se přesvědčila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová při návštěvě Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky AV ČR. V Novém Kníně se 17. února 2023 seznámila s vědeckým programem ústavu, jeho výsledky a jejich využitím v praxi.

Po laboratořích, v nichž se provádí experimentální výzkum proudění stlačitelných tekutin v aerodynamických tunelech, ministryni provedli ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Miroslav Chomát, Jiří Plešek, zástupce ředitele ústavu a člen Akademické rady AV ČR, vedoucí oddělení dynamiky tekutin Martin Luxa a vedoucí laboratoře aerodynamiky prostředí Štěpán Nosek.

Výzkum nad zlato
Laboratoř se nachází v těsné blízkosti bývalých štol zlatonosného dolu u Nového Knína nedaleko Dobříše, které slouží jako podtlaková nádrž pro aerodynamické tunely. Vědci se zde zabývají základním výzkumem, který se bohatě uplatňuje v praxi.

Ústav také koordinuje výzkumný program Strategie AV21 Udržitelná energetika, jenž se věnuje klíčovým otázkám spojeným s jednou z hlavních výzev současnosti.


Ministryně Helena Langšádlová zavítala do laboratoří Ústavu termomechaniky AV ČR.

Oběžná kola transferu
Uplatnění poznatků oboru aerodynamiky stlačitelných tekutin dokáže významně zvyšovat účinnost a spolehlivost moderních turbosoustrojí a ventilových soustav, které se často využívají v energetice – konkrétně v tepelných elektrárnách včetně jaderných.

Ministryně při návštěvě zavítala k nadzvukovému aerodynamickému tunelu laboratoře vnitřních proudění, kde se odehrávají výzkumy pro plzeňskou firmu Doosan Škoda Power. S její předchůdkyní, tehdejší Škodou, začalo pracoviště spolupracovat už v šedesátých letech. Dlouhodobé partnerství Ústav termomechaniky pojí i s jihokorejskou firmou Doosan Enerbility. Společně s ní se podílí na vývoji moderních profilů lopatek oběžných kol.

laboratoři aerodynamiky prostředí vědci ukázali Heleně Langšádlové, jak lze využít aerodynamiku pro zlepšování kvality životního prostředí, konkrétně pro výzkum proudění vzduchu v městské zástavbě nebo krajině a šíření znečišťujících či nebezpečných látek v přízemních vrstvách atmosféry.

Nástrahy naší doby
Hostitelé seznámili ministryni s úspěchy pracoviště v transferu znalostí a komercializaci vědeckých výsledků. Právě na význam transferu znalostí a technologií ve vědě klade Helena Langšádlová dlouhodobě důraz. Nejen přenos výsledků do praxe ovšem komplikuje vysoká byrokratická zátěž, která ukrajuje vědcům čas na bádání – ministryně proto podtrhla i důležitost kvalitních projektových oddělení ve vědě.

Účastníci setkání se dotkli také vysokých cen energií. V posledních dvou letech se totiž výdaje na energie v laboratoři přibližně zosminásobily. Omezuje se tak provoz energeticky náročných zařízení. „Část chybějícího měřicího a výpočetního času půjde nahradit pečlivou přípravou experimentů a výpočtů a využitím přístrojů s menší spotřebou,“ zmínil Miroslav Chomát v listopadovém čísle AB / Akademického bulletinu. Jak ale dodává, i tak se oklešťování výzkumných aktivit v důsledku šetření na činnosti pracoviště citelně podepíše.

O Aerodynamické laboratoři a energetice jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu termomechaniky AV ČR
Foto: Ústav termomechaniky AV ČR

Licence Creative CommonsText je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce