Akademie věd se připojuje k prohlášení odsuzujícímu násilí v Myanmaru
01. 04. 2021
Přesně před dvěma měsíci proběhl vojenský převrat v Myanmaru. Moci se chopila armáda, která v zemi vyhlásila výjimečný stav. Pokojné protesty proti vojenské síle si vyžádaly už stovky obětí. Akademie věd ČR se připojuje k mezinárodnímu prohlášení, které násilí na civilistech zásadně odsuzuje.
„Akademie věd ČR je dlouholetým členem mezinárodní nevládní organizace International Human Rights Network of Academies and Scholarly Societies (IHRN). Ta se už více než dvacet let angažuje na podporu vědců a zdravotníků, kteří jsou z politických či vědeckých důvodů perzekvováni nebo vězněni v různých zemích světa. Sdružuje 90 akademií věd a učených společností z celého světa.
Jako člen IHRN se Akademie věd ČR připojuje k nedávno vydanému prohlášení, které zásadně odsuzuje násilí na pokojně protestujících obyvatelích Myanmaru. Vymezuje se proti rozsáhlému porušování lidských práv v zemi. Cílem policejního a vojenského násilí jsou podle důvěryhodných informací IHRN i zdravotníci v nemocnicích, studenti, vědci a akademické instituce. IHRN vyzývá k ukončení použití síly proti pokojným demonstrantům, propuštění všech svévolně zadržovaných osob a stažení bezpečnostních sil z nemocnic a univerzit,“ uvádí Akademie věd ČR.
Násilí odsoudila i OSN
Vojenské jednotky obsadily několik univerzit. Bezpečnostní síly proti protestům opakovaně nasadily sílu a zastrašovaly studenty i vědce v univerzitních areálech a jejich okolí. Mnoho studentů a vědců také zatkly.
Akce bezpečnostních sil Myanmaru představují závažné porušení práv a svobod, chráněných mezinárodním právem. Jde o právo na život, zdraví, svobodu projevu či shromažďování.
Stupňující se použití nepřiměřené síly proti pokojným demonstrantům odsoudil také Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
- Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku
- Nové programy Strategie AV21 probádají vesmír, vzácné houby i naši identitu
- Akademie věd ČR hostila dvoudenní vědecké setkání UK-Czech Republic Bilateral International Meeting
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.