Akademie věd ČR a rektoři zásadně odmítají návrh snížit rozpočet na vědu
04. 06. 2021
Rozpočet na vědu a výzkum v České republice by měl podle návrhu ministerstva financí klesnout v příštím roce o 1,4 miliardy korun ve srovnání s letoškem. Takový návrh důrazně odmítá Akademie věd ČR, Česká konference rektorů a další partneři. Sdělili to dnes ve svém společném prohlášení. Upozorňují, že návrh ministerstva financí je v zásadním rozporu s postojem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) – ta na svém květnovém zasedání doporučila navýšení výdajů na rok 2022 o 1,4 miliardy korun oproti střednědobému výhledu.
Z předloženého návrhu ministerstva financí vyplývá, že má dojít k redukci celkového rozpočtu na oblast výzkumu, vývoje a inovací o 3,6 procenta oproti roku 2021, což v absolutních číslech znamená pokles o 1,4 miliardy korun v roce 2022 a stagnaci ve střednědobém výhledu na úrovni 36,1 miliardy korun.
„Shodli jsme se všichni na tom, že naprosto nesouhlasíme s návrhem redukce rozpočtu na oblast výzkumu, vývoje a inovace,“ uvádí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Peníze, které se dávají do vědy, se neutrácejí, jsou investicí do naší budoucnosti. Všechny rozvinuté státy i v dobách krizí do oblasti vědy peníze spíše přidávají, protože dobře vědí, že je jednoznačně prokázaná pozitivní korelace mezi investicemi do vědy, růstem hrubého domácího produktu a rozvojem znalostní ekonomiky,“ dodává Eva Zažímalová.
„Návrh na redukci svého rozpočtu na rok 2022 Akademie věd ČR důrazně odmítá a považuje jej za naprosto neodůvodněný, zejména v situaci, kdy pandemie covidu-19 jasně ukázala zásadní význam vědy a výzkumu pro společnost,“ uvádí předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová. pic.twitter.com/674sxers8L
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) June 4, 2021
Ministerstvo financí zareagovalo na sociální sítí Twitter: „Věda a výzkum zůstávají prioritou rozpočtu i v době konsolidace. Příprava státního rozpočtu na rok 2022 počítá s dalším meziročním zvýšením výdajů na VaV, a to o 300 milionů korun na celkových 48 miliard. Výzkum a inovace měly a mají od vlády zelenou. Jednání o rozpočtu pokračují“.
Návrh státního rozpočtu ČR na léta 2022 až 2024, který ministertvo financí připravilo, by se měl projednávat na vládě v pondělí 7. června 2021.
Věda v době covidu-19
V souvislosti s financováním vědy je třeba připomenout zásadní roli akademické obce v řešení pandemické krize. Ústavy Akademie věd ČR, stejně jako mnohá univerzitní pracoviště, nabídly hned v začátcích pandemie covidu-19 státu své kapacity na testování viru SARS-CoV-2. V průběhu celého následujícího roku se vědecká pracoviště intenzivně podílela na zmírnění pandemických škod. „Pandemie covidu-19 přinesla nové výzvy. Peněz na vědu a výzkum bude třeba více, a ne méně,“ doplňuje Petr Sklenička za Českou konferenci rektorů.
Pro Akademii by navrhované snížení výdajů na vědu znamenalo pokles institucionálních prostředků v její rozpočtové kapitole o 362 milionů korun v roce 2022. A jak by se to projevilo? Podle předsedkyně jsou nejcenněším zdrojem vědy a výzkumu lidé, takže na nich by se šetřilo nemělo. Určitě by ale nedostatek peněz ohrozil nákupy nebo inovace přístrojů nezbytných k výzkumu. Snížení rozpočtové kapitoly by ohrozilo také nabírání nových kvalitních vědců ze zahraničí, a tím snížilo konkurenceschopnost české vědy.
Akademie věd ČR a Česká konference rektorů vyzvaly vládu, aby při rozhodování o rozpočtu respektovala závěry Memoranda o podpoře VaVaI v ČR z 19. prosince 2019. Vláda ČR zastoupená svým předsedou v něm tehdy deklarovala, že se bude zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu v oblasti vědy a výzkumu každoročně nejméně o čtyři procenta. „Já si svého podpisu vážím a myslím si, že všichni signatáři by se měli takového závazku držet, je to vizionářské memorandum, které podporuje inovační strategie,“ dodává rektor Petr Sklenička.
Celý text stanoviska Akademie věd ČR (v PDF).
Celý text prohlášení, pod kterým jsou podepsáni zástupci Akademie věd ČR, České konference rektorů, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Rady vysokých škol, Asociaci výzkumných organizací a Vysokoškolský odborový svaz, najdete zde (PDF).
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.