Zahlavi

Áčko: O odolném i křehkém srdci, kastách v Indii a sopkách na Islandu

14. 09. 2022

Více než polovina úmrtí u nás přímo souvisí s nemocemi srdce a cév. Jak se o srdce lépe starat a jak vlastně funguje? Nejen o našem klíčovém orgánu, ale i o jiných tématech pojednává nové číslo časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.


3/2022 (verze k listování)
3/2022 (verze ke stažení)

Za jedinou minutu přečerpá normální zdravé srdce přibližně pět litrů krve a každý den udělá asi sto tisíc úderů. Neúnavně bije celý život a při každé větší námaze pracuje o to usilovněji. „Srdce je úžasný orgán, vydrží neskutečné věci. Můžeme ho vnímat jako obyčejnou pumpu, která je však nesmírně dobře vymyšlená,“ říká v článku nazvaném Srdce. Křehká síla v nás vedoucí oddělení vývojové kardiologie Fyziologického ústavu AV ČR Jan Neckář.

Další výběr článků:

Jedinečný život vlaštovek – Stárnou vlaštovky? Proč jsou některé samice nevěrné a jiné ne? O vlaštovkách s Tomášem Albrechtem a Michalem Šulcem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR

Magnet na dobrou náladu – Rozhovor s Helenou Reichlovou z Fyzikálního ústavu AV ČR o spintronice, srovnání vědeckého působení v Německu a u nás a jejím nezdolném optimismu

Kasta a basta anebo Prokletí indických kast – Boj proti kastovní nadřazenosti v Indii trvá už přes sto let. Přesto je stále běžná a Infové ji šíří do západního světa. O kastách s Pavlem Honsem z Orientálního ústavu AV ČR.

Jak zvážit molekuly v dechu – O výzkumu Patrika Španěla z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, nositele Akademické prémie

Bio & Eko & Diy anebo Jak žít jinak – Planetu máme jen jednu a její zdroje jsou omezené. Jaké přístupy volí lidé, jimž životní prostředí a osud Země nejsou lhostejné? S Martou Kolářovou ze Sociologického ústavu AV ČR.

Okamžiky před erupcí – O výzkumných programech pro monitorování seismicity pomocí sítě WEBNET na Chebsku a sítě REYKJANET na Islandu. Sítě provozuje Geofyzikální ústav AV ČR

Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.

Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce