Zahlavi

ADELA DAY v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky

19. 06. 2019

V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky pořádají jednodenní konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin.

Centrum PIGMOD na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově pořádá 27. 6. 2019 konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin - ADELA DAY.

Konference bude sestávat z přednášek k problematice Huntingtonovy choroby, genové terapie tohoto onemocnění, výsledkům výzkumu pracovišť v ČR a unikátnosti modelového organismu, vytvořeného na liběchovském pracovišti Akademie věd. Silná symbolika konference, pořádané 10 let od narození transgenní prasničky “Adély”, spočívá v právě zahájených klinických studiích genové terapie, spoluvyvinuté velkou měrou na pracovištích v Liběchově a partnerských ústavech v ČR díky ověření konceptu léčby na Adéle a jejím potomstvu.

Konference se koná od 14:00h v konferenční místnosti ÚŽFG AV ČR.

O tématu se více dozvíte v článku redaktorky SSČ AV ČR Jany Olivové v Akademickém bulletinu (09/2016): Liběchovské biomedicinské modely pro výzkum závažných chorob.

Připravil: Michal Schmoranz, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Foto: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce