Zahlavi

3000 hesel a 4 století. Je tu unikátní internetová Encyklopedie knihy

06. 02. 2019

Malé i velké tiskárny, známé i pozapomenuté pražské i regionální knihaře, kreslíře, mědirytce a jednotlivé typy knižních vazeb představuje unikátní internetová Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Vznikla ve spolupráci Knihovny Akademie věd a Národní knihovny.

Internetová Encyklopedie knihy je v českém prostředí jedinečná – jde o první komplexní prezentaci starší české knižní kultury v internetovém prostředí. Jejím základem se stala hesla z rozsáhlé encyklopedie zaměřené na tištěnou knihu, kterou v roce 2006 vydal Petr Voit. 

Cenné reprodukce ze stovky institucí

Databáze se zabývá obdobím od počátků české knižní kultury ve středověku do začátku 19. století, kdy pro výrobu knih přestal být používán ruční lis. Obsahuje téměř 3000 hesel k jednotlivým fenoménům knižní kultury, mezi něž patří podoba starých knih (zejména knižní vazba a výzdoba), dále profese a činnosti spjaté s výrobou knih, významné knižní památky a důležité osobnosti dějin starší knižní kultury. Pro internetovou encyklopedii nově vznikla hesla věnovaná rukopisné knize. Připravil je tým odborníků, kteří se specializují mimo jiné na knižní vazbu nebo iluminované rukopisy.

Odborný výklad v encyklopedii doplňují názorné ilustrace z tisků a rukopisů, přičemž v mnoha případech jde o unikátní vyobrazení, která dosud nebyla reprodukována. „Získat reprodukce pro rukopisnou část Encyklopedie z více než stovky zahraničních i domácích institucí vůbec nebylo jednoduché,“ říká Jindřich Marek, jeden z autorů a hlavní editor encyklopedie.

Encyklopedii knihy je možné využít pro vzdělávací účely, a to zejména v prostředí středních a vysokých škol, ale také poskytne orientaci ve středověké a raně novověké knižní kultuře jak odborníkům z řad vědeckých pracovníků a pracovníků paměťových institucí, tak široké veřejnosti. Jde o jeden z výsledků projektu Knihověda.cz: Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800. Podrobnější informace o projektu a novinky z oblasti výzkumu starší české knižní kultury jsou zveřejňovány na facebookové stránce projektu.

Související články:

Krásný květ, který zůstal torzem. Začátky i konce Staročeského slovníku

Připravila: Marina Krahulcová, Knihovna AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Knihovna AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce