
Podcast pro soudobé dějiny přinese aktuální výzkumy i zajímavé otázky
10. 05. 2023
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR dnes spouští nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přiblíží posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplní tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Soudobé dějiny jsou velmi živou oblastí historického výzkumu, ale také vděčným tématem veřejné diskuze. „Málokdo má čas a možnosti sledovat, co všechno se na tomto poli děje. Náš podcast má proto ambici jednak populárnější formou seznamovat zájemce s výsledky současného bádání a jednak sloužit jako oborová informační platforma v českém prostředí. Oba tyto aspekty jej odlišují od řady existujících podcastů s historickou tematikou,“ říká historik Michal Kopeček, který je hlavním iniciátorem vzniku Podcastu pro soudobé dějiny.
První díl představí tematické číslo časopisu Soudobé dějiny věnované politice paměti a přiblíží způsob, jakým mohou různé skupiny formulovat vlastní dezinformační paměťovou politiku. Patří sem například využívání odkazu „Velké vlastenecké války“ zejména po ruské invazi na Krym v roce 2014, přenos novodobých ruských tradic do Česka a propojení s protiukrajinskou agendou. „Tento díl podcastu tak bude mít silnou aktualizační dimenzi a zároveň upozorní na důležitost informované práce s historickými prameny,“ říká odborná garantka dílu historička Veronika Pehe.
Socialističtí manažeři i povinná vojenská služba
Další epizody pak vysvětlí, jak vypadala manažerská kultura před a po roce 1989 – kdo byli socialističtí manažeři, co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci. Dále nastolí otázku dědictví diktatur v oblasti právní kultury, představí nové perspektivy výzkumu politického procesu s Rudolfem Slánským či se zaměří na povinnou vojenskou službu v letech 1968–2004 v aktérské reflexi.
U mikrofonu se vystřídají vědci a vědkyně pracující v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, ale také kolegové a kolegyně z dalších domácích i zahraničních výzkumných institucí, například z Univerzity Karlovy či Hertie School v Berlíně. „Podcast nahráváme na domácí půdě ústavu, v knihovně ve Vlašské ulici. V obklopení knih se z natáčení stává spíše příjemné povídání u kávy nad nedávnou historií,“ dodává moderátorka podcastu, novinářka Anna Kuchařová.
Novou epizodu Podcastu pro soudobé dějiny můžete poslouchat každý měsíc na Spotify a Youtube.
Kontakt:
Mgr. Lucie Fikarová, Ph.D.
PR manažerka ÚSD AV ČR
fikarova@usd.cas.cz
+420 725 949 902
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.