Zahlavi

Hvězdné granty Evropské rady pro výzkum získávají jen nejlepší vědci a vědkyně

01. 06. 2023

Originální myšlenky a skvěle napsaná žádost. Bez toho lze jen těžko získat některý z grantů Evropské rady pro výzkum. Jak uspět v tvrdé konkurenci a vylepšit své šance na velkorysou finanční podporu? Proč zaostáváme za dalšími zeměmi Evropské unie? Tématu ERC grantů se věnovalo dubnové číslo interního e-magazínu AB / Akademický bulletin.

Granty Evropské rady pro výzkum (European Research Council – ERC) představují bez nadsázky crème de la crème, tedy nejlepší z nejlepších účelových podpor pro evropské vědce a vědkyně. Financují výzkumy ve všech vědních oblastech, které mají šanci překročit hranice současného poznání a tvořit dějiny. Není proto divu, že smetánku „slíznou“ opravdu jen nejlepší z nejlepších.

Jediné kritérium? Kvalita
Evropská rada pro výzkum od roku 2007 podporuje tzv. frontier research – tedy bádání, které směřuje k průkopnickým objevům. Základním principem je bottom-up, tj. financování projektů individuálních vědců a jejich týmů bez předepisování jakýchkoli tematických priorit. ERC můžeme považovat za jednu z nejúspěšnějších součástí rámcových programů Evropské unie pro výzkum a inovace.

Financování grantů prošlo od sedmého rámcového programu „Myšlenky“ přes „Horizont 2020“ až k současnému devátému rámcovému programu „Horizont Evropa“. Společně s akcemi Marie Skłodowska-Curie a výzkumnými infrastrukturami tvoří první pilíř, který se zaměřuje na excelentní vědu.

Dosud podpořily ERC granty více než 12 tisíc projektů a více než 10 tisíc vědců a vědkyň. Hodnoticí panely posuzovaly stovku tisíc žádostí. Pro roky 2021–2027 hospodaří Evropská rada pro výzkum s částkou 16 miliard eur – tedy 17 % rozpočtu Horizont Evropa. Z této sumy přibližně dvě třetiny připadají na podporu vědců a vědkyň do 12 let od získání doktorského titulu.

„Žádat o grant mohou badatelé z celého světa pod podmínkou, že se jejich výzkum odehraje z větší části v instituci členské země Evropské unie – případně ve státě, který je přidružený k rámcovému programu. Jediným kritériem hodnocení je kvalita a potenciál návrhu i hlavního řešitele,“ vysvětluje Eva Zažímalová. Předsedkyně Akademie věd ČR byla v minulosti hodnotitelkou Evropské rady pro výzkum v jednom z panelů a od roku 2021 je členkou nezávislé poradní vědecké skupiny Evropské komise. Sedmičlenná skupina vědeckých poradců (Group of Chief Scientific Advisors) pomáhá s tvorbou politik Evropské unie.

Od nováčků až po matadory
ERC poskytuje pět typů grantů. Podporuje vědce v různých fázích jejich kariér, myslí ale i na vědecké týmy a využití výstupů zafinancovaných projektů.

Hned dva z grantů směřují k badatelským nadějím. ERC Starting granty pro vědce v době 2–7 let od obhajoby jejich doktorského titulu podpoří výzkumy částkou až 1,5 milionu eur na období pěti let. Žádosti o ERC Consolidator granty, jež se pojí s částkou až dva miliony eur, mohou podávat ti, kteří mají doktorský titul od 7 do 12 let.

Vědci, kteří si už vydobyli mezinárodní uznání, mohou dosáhnout na ERC Advanced granty a 2,5 milionu eur na pětileté projekty. Spolupráci badatelů na interdisciplinární úrovni podporuje Synergy grant – skupinu 2–4 řešitelů a jejich týmy při práci na šestiletém projektu podpoří částkou až 10 milionů eur.

Eva Zažímalová vysvětluje, že podstatou unikátního grantového schématu je propojovat obory a disciplíny a umožnit tak nekonvenční přístupy. „Úspěšní řešitelé všech typů grantů ERC navíc mohou po skončení projektů zažádat o sto padesát tisíc eur na období osmnácti měsíců ve formě Proof of Concept grantu, který podporuje využití výsledků a jejich uvedení do praxe.“ Dodává jako doklad toho, že Evropská rada pro výzkum oceňuje i přenos vědeckých výsledků do praxe, na který Akademie věd ČR klade důraz dlouhodobě.

ERC podporuje také rovné příležitosti. Žadatelé a žadatelky tak mohou u Starting a Consolidator grantů požádat o prodloužení lhůty, která se týká doby od udělení titulu, z důvodu mateřské či rodičovské dovolené i případné dlouhodobé nemoci.


Tomáš Jungwirth je prvním Čechem, kterému se podařilo získat ERC Advanced grant dvakrát (CC).

Granty pro nejlepší v Akademii věd
ALTERMAG, MEMPOP, InterMet. Pro nezainteresovaného čtenáře tajemná hesla jsou příklady akronymů projektů úspěšných řešitelů z pracovišť Akademie věd ČR, které ERC podpořilo z programu Horizont Evropa. Je jich zatím celkem 12 a najdeme zde zástupce všech typů grantů.

Nejnovější úspěch našich vědců nedávno obletěl celé vědecké Česko. Advanced granty totiž získali bratři Pavel a Tomáš Jungwirthovi. Kromě vysoké badatelské erudice své rodiny tím navíc dokázali dvě prvenství. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR se stal prvním Čechem, který Advanced grant získal podruhé, pracoviště Pavla Jungwirtha, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, se s třemi Advanced granty zařadilo mezi špičková česká vědecká pracoviště.

V současnosti v naší instituci působí sedm řešitelů a čtyři řešitelky ERC grantů v programu Horizont Evropa – krom zmíněných pracovišť například z Biotechnologického ústavu, Biologického centra nebo Etnologického ústavu. Seznam úspěšných žadatelů o ERC granty naleznete zde.

Částky pocházející z ERC grantů jsou nezanedbatelnou položkou pro vědce i jejich pracoviště. Evropská rada pro výzkum podpořila od svého založení k říjnu roku 2022 celkem 64 českých projektů částkou téměř 100 milionů eur. V evropském srovnání ovšem Česká republika v počtu těchto grantů zaostává. Podobné číslo jako celé Česko měla k loňskému roku například Univerzita v Helsinkách. Množství podaných žádostí i jejich míra úspěšnosti ale vykazuje stoupající tendenci.

Ve snaze více zúročit grantový potenciál českých vědců a vědkyň založila Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou počátkem roku 2021 expertní skupinu na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jejím úkolem je pomoci badatelům s přípravou odborné části žádosti.

„Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech – mohou jen nejlepší z nejlepších. Kritéria jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině jsou proto pouze osobnosti, které mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů Evropské rady pro výzkum,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

O svůj pohled na ERC granty se v rozhovorech podělili místopředsedkyně a místopředsedové Akademie věd ČR tří vědních oblastí.


Dubnové číslo interního e-magazínu AB / Akademický bulletin si přečtěte ve verzi k listování i v klasickém PDF:

AB-2023-04._titulka_web_OK
04/2023 (verze k listování)
04/2023 (verze ke stažení)

Text: Luděk Svoboda, Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce