Časopis AΩ: Sport v době covidové, rozpad SSSR a nové druhy klíšťat u nás
25. 10. 2021
Sotva jedna olympiáda skončila, pomalu se blíží druhá. Vlivem pandemie covidu-19 se letní hry v Tokiu uskutečnily o rok později, letos v létě. Přitom už pár měsíců poté má začít zimní olympiáda v Pekingu. Jaké výjimečnosti se děly při hrách v minulosti? Které rekordy jsou nepřekonatelné? Jak na lidské tělo působí doping a kolik cenného kovu obsahují medaile? Dozvíte se v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.
AΩ 1–2/2021 (verze k listování)
AΩ 1–2/2021 (verze ke stažení)
Zajímavostem o sportu se věnuje osm stran časopisu AΩ / Věda pro každého. Nechybí v něm ale i jiná témata, jako například co přecházelo rozpadu Sovětského svazu, k němuž došlo přesně před třiceti lety. Níže nabízíme odkazy na jednotlivé články:
Hrozba jménem piják (s. 12) – Není klíště jako klíště. Nejčastěji si na naší krvi pochutnává samička klíštěte obecného, jenže čím dál častěji se u nás setkáváme i s větším pijákem lužním. Nebezpečný je hlavně pro psy.
Z moře na souš (s. 16) – Pevnina kdysi pro živé organismy představovala zhoubu. Všechny se raději schovávaly ve vodě. Jakmile se podmínky změnily, následovalo velké stěhování.
Výjimečný rok 2020 (s. 18) – Rozhovor s imunologem Matoušem Vobořilem o tom, jak se od původního plánu studovat ptáky dostal k výzkumu imunitních buněk. O tom, jak se mu hned na počátku kariéry podařilo dostat svou práci do prestižního vědeckého časopisu Nature Communications a jak se mu nyní daří na postdoktorandském pobytu ve Spojených státech.
Lidové léčitelství (s. 32) – Než jsme zjistili, jak funguje imunitní systém člověka a jak léčit které nemoci, spoléhali jsme se především na lidovou moudrost děděnou po generace. Některé metody ovšem byly na hraně. Třeba přikládání pijavic nebo pouštění žilou.
Šílené počasí (s. 34) – Média letos plní informace o katastrofických projevech počasí. Červnové tornádo na Moravě, masivní červencové záplavy v Německu, hurikány a tajfuny ve světě. Proč počasí šílí?
Konec říše zla (s. 38) – Obávaný a mocný Sovětský svaz dlouhá léta naháněl hrůzu lidem po celém světě. Proč a jak se nakonec – přesně před třiceti lety – rozpadl jako domeček z karet?
Časopis AΩ / Věda pro každého vychází jednou za půl roku vždy při příležitosti jedné ze dvou velkých popularizačních akcí Akademie věd ČR – Veletrhu vědy na jaře a Týdnu AV ČR na podzim. Letos se vlivem pandemie covidu-19 Veletrh vědy nekonal a ani první číslo letošní „Omegy“ nevyšlo. Časopis AΩ / Věda pro každého získal prestižní ocenění v soutěži Zlatý středník jako nejlepší „firemní časopis“ roku.
Všechna dosavadní čísla časopisu AΩ / Věda pro každého, ale i periodika A / Věda a výzkum naleznete na našem webu.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
- 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.