Zahlavi

Akademie věd podepsala dohodu s univerzitou v Pardubicích

11. 10. 2018

Akademie věd ČR dále rozšiřuje svoji spolupráci s univerzitní sférou. Na smlouvy s Karlovou univerzitou v Praze či Masarykovou univerzitou v Brně navázala 11. října 2018 dohoda s Univerzitou Pardubice.

„Je potřeba spolupracovat a spojovat lidi, kteří mají svoji vizi. A z mého oboru biochemie a experimentální botaniky vím, že čím jsou obory vzdálenější, tím je ta spolupráce těžší, ale zároveň přínosnější,“ řekla při podpisu v prostorách Akademie věd v Praze Eva Zažímalová.

„Já jsem evolucionista, věřím na spolupráci konkrétních lidí a přirozený průběh věcí,“ s úsměvem dodal rektor univerzity v Pardubicích Jiří Málek s tím, že je důležité, aby takové spolupráci nic nebránilo ani formálně.

V nové dohodě se tak obě instituce zavazují, že budou „společně přispívat ke zvyšování kvality a efektivity výzkumu a vývoje v České republice“ a spolupracovat na doktorských studijních programech. Smlouva upravuje, že ve vysokoškolském diplomu bude uveden název akademického pracoviště, které studenta školilo, či že u státní doktorské zkoušky bude mít spolupracující akademické pracoviště zastoupení v komisi.

 

Slavnostní podpis dohody v kanceláři předsedkyně AV ČR na Národní třídě

Unikátní restaurátorská fakulta

Univerzitu v Pardubicích v současnosti tvoří sedm fakult a 130 studijních oborů, 8 000 studentů a více než 1000 zaměstnanců. Historie této instituce přitom sahá do roku 1945, kdy v pardubických chemických továrnách vznikla iniciativa založit vysokou školu – původně měla v názvu slovo „chemická“ a později „chemicko-technologická“. Kromě těchto tradičních oborů si tady dnes studenti můžou vybírat předměty z ekonomicko-správní oblasti či informatiky, ze zdravotnických studií, filozofie, dopravnictví, ale také restaurování.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová si posledně zmíněnou fakultu prohlédla osobně: je umístěná v nádherných historických prostorách v Litomyšli (včetně piaristického kláštera) a letos oslavuje pětadvacetileté výročí založení výuky restaurování. Nejmenší z fakult, která vznikla spojením soukromé a veřejné školy, má unikátní postavení v restaurování papíru. Restauruje se tam pergamen stejně jako papírové loutky a studenti, kteří podstupují individuální studium jak v oblasti umění, tak chemie, mají mezinárodní úspěchy.

„Výuka restaurování v Litomyšli vznikla počátkem 90. let z iniciativy majitele nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka, takový projekt však bylo obtížné dlouhodobě financovat. Rádi jsme proto pomohli tuto tradici udržet a v roce 2005 jsme otevřeli pátou fakultu, administrativně to byl však poměrně náročný proces,” popsal vznik nové fakulty rektor Málek.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Nabízí se tak spolupráce s Ústavem anorganické chemie AV ČR, o kterém při podpisu smlouvy hovořila jeho někdejší ředitelka a členka Akademické rady Jana Bludská. Není to však zdaleka jediná oblast spolupráce mezi akademickými a univerzitními pracovišti. Blíží se například také podpis smlouvy s fakultou elektrotechniky a informatiky, ke které má zase blízko fyzik a místopředseda Akademie věd Jan Řídký, bývalý ředitel Fyzikálního ústavu.

Při podpisu smlouvy se probíraly i další plány na vzájemnou spolupráci, například projekty mobility a schémata na podporu studentských výměn.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

 

Související články:

Akademie věd bude ještě více spolupracovat s Masarykovou univerzitou

Akademie věd ČR a Univerzita Karlova uzavřely klíčovou dohodu

 

 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce