Akademie věd podepsala dohodu s univerzitou v Pardubicích
11. 10. 2018
Akademie věd ČR dále rozšiřuje svoji spolupráci s univerzitní sférou. Na smlouvy s Karlovou univerzitou v Praze či Masarykovou univerzitou v Brně navázala 11. října 2018 dohoda s Univerzitou Pardubice.
„Je potřeba spolupracovat a spojovat lidi, kteří mají svoji vizi. A z mého oboru biochemie a experimentální botaniky vím, že čím jsou obory vzdálenější, tím je ta spolupráce těžší, ale zároveň přínosnější,“ řekla při podpisu v prostorách Akademie věd v Praze Eva Zažímalová.
„Já jsem evolucionista, věřím na spolupráci konkrétních lidí a přirozený průběh věcí,“ s úsměvem dodal rektor univerzity v Pardubicích Jiří Málek s tím, že je důležité, aby takové spolupráci nic nebránilo ani formálně.
V nové dohodě se tak obě instituce zavazují, že budou „společně přispívat ke zvyšování kvality a efektivity výzkumu a vývoje v České republice“ a spolupracovat na doktorských studijních programech. Smlouva upravuje, že ve vysokoškolském diplomu bude uveden název akademického pracoviště, které studenta školilo, či že u státní doktorské zkoušky bude mít spolupracující akademické pracoviště zastoupení v komisi.
Slavnostní podpis dohody v kanceláři předsedkyně AV ČR na Národní třídě
Unikátní restaurátorská fakulta
Univerzitu v Pardubicích v současnosti tvoří sedm fakult a 130 studijních oborů, 8 000 studentů a více než 1000 zaměstnanců. Historie této instituce přitom sahá do roku 1945, kdy v pardubických chemických továrnách vznikla iniciativa založit vysokou školu – původně měla v názvu slovo „chemická“ a později „chemicko-technologická“. Kromě těchto tradičních oborů si tady dnes studenti můžou vybírat předměty z ekonomicko-správní oblasti či informatiky, ze zdravotnických studií, filozofie, dopravnictví, ale také restaurování.
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová si posledně zmíněnou fakultu prohlédla osobně: je umístěná v nádherných historických prostorách v Litomyšli (včetně piaristického kláštera) a letos oslavuje pětadvacetileté výročí založení výuky restaurování. Nejmenší z fakult, která vznikla spojením soukromé a veřejné školy, má unikátní postavení v restaurování papíru. Restauruje se tam pergamen stejně jako papírové loutky a studenti, kteří podstupují individuální studium jak v oblasti umění, tak chemie, mají mezinárodní úspěchy.
„Výuka restaurování v Litomyšli vznikla počátkem 90. let z iniciativy majitele nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka, takový projekt však bylo obtížné dlouhodobě financovat. Rádi jsme proto pomohli tuto tradici udržet a v roce 2005 jsme otevřeli pátou fakultu, administrativně to byl však poměrně náročný proces,” popsal vznik nové fakulty rektor Málek.
Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Nabízí se tak spolupráce s Ústavem anorganické chemie AV ČR, o kterém při podpisu smlouvy hovořila jeho někdejší ředitelka a členka Akademické rady Jana Bludská. Není to však zdaleka jediná oblast spolupráce mezi akademickými a univerzitními pracovišti. Blíží se například také podpis smlouvy s fakultou elektrotechniky a informatiky, ke které má zase blízko fyzik a místopředseda Akademie věd Jan Řídký, bývalý ředitel Fyzikálního ústavu.
Při podpisu smlouvy se probíraly i další plány na vzájemnou spolupráci, například projekty mobility a schémata na podporu studentských výměn.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Související články:
Akademie věd bude ještě více spolupracovat s Masarykovou univerzitou
Akademie věd ČR a Univerzita Karlova uzavřely klíčovou dohodu
Přečtěte si také
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
- Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
- Čeští vědci odhalili π-díru v molekulách, potvrdili tak dekády známou teorii
- Česká kosmická mise SLAVIA chce pátrat po pokladech vesmíru
- Díky novému objevu týmu Pavla Hobzy by se mohly přepisovat učebnice chemie
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.