Zahlavi

Akademie věd ČR vydává nový časopis o vědě

02. 03. 2017

První číslo čtvrtletníku A / Věda a výzkum vyšlo 2. března a populární formou zprostředkovává výsledky špičkového vědeckého výzkumu pracovišť Akademie věd ČR. Hlavním tématem prvního vydání je Umělý člověk s komplexním pohledem na perspektivy vědy a medicíny při „vylepšování“ částí lidského těla. Časopis je v tištěné i elektronické formě pro čtenáře dostupný zdarma.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum je součástí nové koncepce periodik Akademie věd ČR a jeho záměrem je kvalitní a srozumitelná prezentace vědeckých výsledků odborné i širší veřejnosti.

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš v jeho úvodníku vysvětluje, že „Áčko“ v titulu nového časopisu představuje nejen první písmeno abecedy, ale zároveň je i symbolem počátku: „Čtenářům přeji vzrušující okamžiky při objevování světa vědy. Zahlédnou-li alespoň úlomek jeho nevšednosti a krásy, utvoří s redakčním týmem tandem – prostě proto, že ve dvou se to lépe táhne. Přeji jim, aby se co nejdříve s redakčním týmem sžili a přispívali svými podněty k pestrému tematickému zaměření Áčka.“

Umělý člověk, jako hlavní téma časopisu, ukazuje možnosti současné lékařské vědy a moderních technologií při vytváření náhrad kostí, kloubů, krve, uší, očí, hlasivek či kůže. V části věnované biologii  časopis informuje o nejnovějších výzkumech viru HIV a představuje též práci mikrobiologů, kteří studují houby, ať už vzácné lanýže, nebo houby mikroskopické, jež jsou zdrojem látek s antibiotickými či protirakovinnými účinky. Genetik Jiří Forejt, nositel ceny Česká hlava, v rozhovoru poodkrývá tajemství vzniku nových biologických druhů a vlivu mezidruhového křížení u savců na plodnost. Až na okraj horizontu událostí míří otázky kolem existence černých děr ve vesmíru.

Všechny články si můžete přečíst v elektronické verzi čtvrtletníku A / Věda a výzkum na adrese http://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/periodika/

Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Viktor Černoch

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce