Akademie věd ČR blahopřála prvnímu předsedovi k 90. narozeninám
31. 10. 2018
První předseda české Akademie věd Rudolf Zahradník v říjnu oslavil významné životní jubileum. Tomuto uznávanému fyzikálnímu chemikovi, který se narodil v prvorepublikové Bratislavě, gratulovalo 31. října na slavnostní ceremonii v dejvické vile Lanna vedení Akademie věd. Byla tam i řada jeho kolegů z Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského, kde Zahradník působil od začátku 60. let a později tam vedl oceňovanou skupinu.
K chemii ho v dětství přivedly časopisecké návody na neviditelný inkoust a výbušné kuličky, na prahu puberty už měl doma svou malou laboratoř a později svými objevy zásadně ovlivnil podobu kvantové chemie v Česku.
Profesorovi Zahradníkovi (na snímku s manželkou Milenou) přišli k 90. narozeninám do vily Lanna pogratulovat význační představitelé Akademie věd (zleva): předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar, bývalí předsedové AV ČR Václav Pačes a Jiří Drahoš, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová s manželem Michalem Illnerem
„Dnes čistá fyzika, čistá chemie nebo botanika neexistuje. Samozřejmě někde bude jedno dominovat nad druhým, ale jinak jsou to integrované přírodní vědy. Samotné disciplíny nemají šanci. A myslím, že integrace bude postupovat. Bylo by nádherné, kdybychom měli jednotnou přírodovědu,“ uvedl letos Zahradník v bilančním rozhovoru pro MF Dnes.
Rudolfovi Zahradníkovi v Praze minulý týden pogratulovala i německá kancléřka Angela Merkelová (na snímku je i Zahradníkova manželka, dcera a vnuk)
Profesorovi Zahradníkovi osobně popřála minulý týden i německá kancléřka Angela Merkelová se svým manželem a vědcem Joachimem Sauerem, oba s ním totiž vědecky spolupracovali. Merkelová u Zahradníka studovala na sklonku 70. let a považuje jej za svého mentora. Mají i společné publikace, týkající se například výpočtu solvatačních energií. I při svých pozdějších návštěvách Prahy ráda docházela do holešovického bytu manželů Zahradníkových, kde se zúčastňovala politických i vědeckých diskusí. Zahradník na Merkelovou vzpomíná jako na pilnou a nadanou studentku, která se od té doby vůbec nezměnila.
Na titulním obrázku předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a Rudolf a Milena Zahradníkovi během slavnostní ceremonie ve vile Lanna
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archiv rodiny Zahradníkových a Zdeněk Rerych
Přečtěte si také
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
- Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
- Čeští vědci odhalili π-díru v molekulách, potvrdili tak dekády známou teorii
- Česká kosmická mise SLAVIA chce pátrat po pokladech vesmíru
- Díky novému objevu týmu Pavla Hobzy by se mohly přepisovat učebnice chemie
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.