Zahlavi

Ze zkumavky na pole: botanici diskutovali se šlechtiteli o nových metodách

20. 02. 2020

Budou muset vydržet delší období sucha, snést vyšší teploty a zároveň odolat chorobám či škůdcům. I zemědělské plodiny se musejí přizpůsobit změnám klimatu. Jak na to, ukázali šlechtitelům v rámci dvoudenního semináře v Olomouci vědci z tamějšího pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Zvýšení průměrné teploty o jediný stupeň Celsia znamená v celosvětovém měřítku pokles výnosu pšenice o celých šest procent. A podobně je to i s ostatními důležitými plodinami. Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace se tak vzhledem ke klimatickým změnám stalo jednou z nejdůležitějších výzev současnosti.

„Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol,“ konstatoval Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Klasické šlechtění je však podle něj velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. „Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů,“ vysvětlil Jaroslav Doležel.


Vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel

Právě tyto moderní metody vědci představili českým šlechtitelům v rámci semináře s názvem Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky, který se uskutečnil ve dnech 19. – 20. února 2020 v Olomouci.

Úpravy DNA budoucností šlechtitelství

Řeč ale byla i o genetických modifikacích. Šlechtění budoucnosti se totiž podle vědců vzhledem k rostoucím požadavkům na vlastnosti nových odrůd zemědělských plodin bez úprav dědičné informace neobejde.

„Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství,“ nastínil jeden z přednášejících, Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Zatímco v USA, Japonsku a mnoha jiných zemích se už genomové editace používají, evropská legislativa zavedení těchto inovací zatím neumožňuje. „Přitom přelomový objev takzvaných molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně,“ poukázal Aleš Pečinka.

Vědci nicméně doufají, že změna evropských předpisů je jen otázkou času. „Chceme proto, aby byli tuzemští šlechtitelé informovaní a připravení,“ dodal Jaroslav Doležel.


Účastníci semináře

Vedle nejnovějších vědeckých metod představil seminář účastníkům i mnoho dalších zajímavostí. Například přednášky o dopadech klimatických změn na české zemědělství nebo o jedinečných vlastnostech netradičních druhů ovoce, jako jsou třeba kdoule nebo mišpule.

Akce se zúčastnilo na sedm desítek šlechtitelů z celého Česka. „Je vidět, že se zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe,“ uzavřel jeden z organizátorů, Miroslav Valárik z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Seminář se konal v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Více se o něm a výzkumu olomouckých odborníků z pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR dočtete v časopise A/ Věda a výzkum 3/2017


3/2017 (verze k listování)
3/2017 (verze ke stažení)

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Miroslav Bednařík, AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce