Vědci objevili novou roli krevních buněk
13. 07. 2021
Úspěch transplantace kostní dřeně závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, které jsou pacientovi podány. Vědci nově objevili, že buňky, které byly dosud považovány za neškodné, mohou úspěšnost transplantace snížit. Mezinárodní výzkumný tým vedený Meritxell Alberich-Jorda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopise Stem Cell Reports studii, která identifikuje buňky a molekuly přítomné v krvi dárce jako klíčové prvky řídící aktivitu krvetvorných kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně.
U pacientů, kteří trpí poruchami krvetvorby, je transplantace kostní dřeně často používaným zákrokem. Odstraní se při něm nefunkční krvetvorný systém pacienta a nahradí transfuzí zdravých krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce, které se v kostní dřeni usadí, časem se pomnoží a vytvoří funkční krvetvorný systém.
Úspěch tohoto postupu závisí na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk přítomných ve vzorku odebraném od dárce. Meritxell Alberich-Jorda se svou skupinou a s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a zahraničními spolupracovníky z Brazílie a USA nedávno zjistili, že jeden typ krevních buněk přítomných ve vzorku dárce může krvetvorné kmenové buňky oslabit.
Bojovníci, kteří zasahují nesprávné cíle
Tyto buňky, označované jako NK buňky (z anglického „natural killers“, tzn. „přirození zabíječi“) jsou jako specializovaní bojovníci, kteří likvidují infekce nebo také rakovinné buňky a za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Přítomnost tohoto typu buněk ve vzorku dárce má však negativní dopad na vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky. „NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice. Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu," vysvětlila Meritxell Alberich-Jorda.
Když krev nechrání
Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v našem organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla
a chrání nás před infekcemi. Tento systém produkce krvinek funguje jako jakýsi rozvětvený strom, v němž kmen, jenž dává vzniknout všem odlišným typům buněk (neboli menším větvím), představují krvetvorné kmenové buňky. Bohužel, u některých pacientů je „krvetvorný strom“ narušen a nevětví se správně.
Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností nahrazení defektních krvetvorných kmenových buněk zdravými, což je proces známý jako transplantace kostní dřeně.
Přečtěte si také
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
- Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií
- Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu
- Vědci ÚOCHB otevírají dveře vývoji molekulárních čipů
- Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory
- Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
- Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
- Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
- Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci
- Meruňky letos vykvetly rekordně brzy, vědci je sledují od roku 1961
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.