V užším vedení AV ČR nově zasednou Ilona Müllerová a Ondřej Beránek
07. 04. 2021
Odbornice na elektronovou mikroskopii Ilona Müllerová a orientalista Ondřej Beránek se tento týden stali novými místopředsedy Akademie věd ČR. Ve vedení naší nejvýznamnější vědecké instituce zasednou i dosavadní místopředsedové chemik Zdeněk Havlas a experimentální fyzik Jan Řídký. Spolu s dalšími členy Akademické rady budou pomáhat předsedkyni Evě Zažímalové v následujícím čtyřletém funkčním období s řízením Akademie.
„Akademie věd ČR ukázala mnoha svými aktivitami, že je odpovědná a potřebná. Já se i další čtyři roky budu snažit vytvářet svým spolupracovníkům takové podmínky, aby Akademie dosahovala stále lepších vědeckých výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí,“ řekla Eva Zažímalová při jmenování do funkce předsedkyně prezidentem republiky. Své druhé funkční období zahájila letos 25. března.
Spolu s ní započalo funkční období také patnácti členům Akademické rady AV ČR a devětadvaceti členům Vědecké rady AV ČR. Vybrali je delegáti Akademického sněmu 23. března 2021 v netradičních online volbách.
Nováčci i zkušení místopředsedové
V úterý 6. dubna 2021 si mezi sebou členové nově zvoleného výkonného orgánu Akademie věd vybrali své čelné představitele a rozdělili si agendu. Novou místopředsedkyní pověřenou koordinací I. vědní oblasti se stala Ilona Müllerová, dosavadní ředitelka brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Starat se bude o obory spadající do neživé přírody, jako jsou matematika, teoretická i aplikovaná fyzika či vědy o Zemi. Je uznávanou odbornicí na elektronovou mikroskopii, za celoživotní přínos vědě v oblasti elektrotechniky získala několik ocenění, naposledy v roce 2020 Cenu Milady Paulové.
Ilona Müllerová je odbornicí v oblasti elektronové mikroskopie, nyní se bude z pozice místopředsedkyně starat o I. vědní oblast.
Dalším nováčkem ve funkci místopředsedy Akademie věd ČR je Ondřej Beránek. Posledních osm let působil jako ředitel Orientálního ústavu AV ČR, nyní bude pečovat o III. vědní oblast, tedy humanitní obory jako archeologie, historie, sociologie, právo, psychologie, ekonomie či filologické vědy. Bude se rovněž podílet na organizaci státní památkové péče a dohlížet na rekonstrukci některých budov AV ČR v Praze.
Ondřej Beránek se ve svém výzkumu věnuje dějinám Blízkého východu a islámu. Jako místopředseda bude zodpovědný za III. vědní oblast.
Zdeněk Havlas a Jan Řídký, další dva místopředsedové, pokračují ve svých mandátech již druhé funkční období, přičemž agenda Zdeňka Havlase zůstává beze změny – i nadále se bude věnovat koordinaci II. vědní oblasti – přírodním vědám zahrnujícím obory jako chemie, biologie, botanika či výzkum globální změny – a v rámci nich také bude sledovat výstupy centra BIOCEV, společného projektu šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy.
Dlouholetý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Havlas se už podruhé postaví do čela II. vědní oblasti.
Role Jana Řídkého se oproti minulému čtyřletí poněkud mění. I nyní bude dohlížet na fungování centra ELI Beamlines a infrastruktury CERN. Na starosti bude mít ale nově také zabezpečení bezproblémového chodu počítačových a informačních sítí. Iloně Müllerové pak bude pomáhat s agendou I. vědní oblasti, konkrétně s transferem znalostí a technologií do aplikační sféry.
Experimentální fyzik Jan Řídký má zkušenosti s vedením Fyzikálního ústavu AV ČR. Stál u zrodu projektu ELI Beamlines, na jehož koordinaci nyní bude dohlížet z pozice místopředsedy.
Zaměřeno na vědní politiku
Devětadvacetičlenná Vědecká rada AV ČR si 31. března 2021 do svého čela zvolila Pavla Barana, místopředsedu Akademie v letech 2013 až 2021 a od letošního ledna také prvního místopředsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Právě řešením koncepčních otázek vědní politiky a podpory vědy z veřejných prostředků v součinnosti se státními orgány je pověřen i ve své pozici předsedy Vědecké rady.
Podrobnosti o agendě nových místopředsedů i dalších členů Akademické rady najdete v tomto přehledu.
Text: Jana Bečvářová a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
- Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku
- Nové programy Strategie AV21 probádají vesmír, vzácné houby i naši identitu
- Akademie věd ČR hostila dvoudenní vědecké setkání UK-Czech Republic Bilateral International Meeting
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.