Titul doktor věd obhájili matematici, psychologové i expert na fyziku plazmatu
30. 09. 2021
Dizertační práce o psychologii demokracie, vývoji mateřštiny u nejmenších dětí, ale i o zaokrouhlovacích chybách při využití jednoho z klasických algoritmů úspěšně obhájili vědci z Akademie věd ČR. Ve středu 29. září 2021 slavnostně převzali diplomy potvrzující udělení prestižního titulu doktor věd (DSc.). Celkem diplom převzalo deset osobností, z toho sedm působí na pracovištích AV ČR, tři na univerzitách.
Titul uděluje Akademie věd ČR už od roku 2003, a to na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR. Udělení předchází náročného řízení spojené s obhajobou vědecké práce před odbornou komisí.
„Titul doktor věd znamená především potvrzení skutečnosti, že jeho nositelé jsou ve svém oboru nezpochybnitelnými vědeckými osobnostmi, které učinily originální výsledky,“ uvedla v zahajovacím projevu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. S titulem se podle ní pojí závazek sdělovat zjištěné vědecké poznatky veřejnosti, a to formou, která jí je srozumitelná.
Vývoj jazyka a demokracie
Mnohým letošním laureátům se to bezesporu daří. Například výzkum mateřštiny u nejmenších dětí, jemuž se dlouhodobě věnuje Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR, se v médiích těší poměrně velké pozornosti. Psali jsme o něm také v popularizačním časopise A / Věda a výzkum (v článku Rodilým mluvčím už v děloze v čísle 2/2020).
Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou
Při příležitosti třicátého výročí sametové revoluce v roce 2019 se skloňovalo také jméno další nynější nositelky titulu DSc. Martiny Klicperové, rovněž z Psychologického ústavu AV ČR. Ta se ve své práci věnuje i otázce, proč se v posttotalitních společnostech tak daří populismu a postojům „my“ versus „oni“, kdy „my“ za nic nemůžeme, zato „oni“ za nás rozhodují. „Navyklá pasivita a negativismus brání rozvoji demokratické samosprávy a otvírají cestu k pohodlným zkratkám ve formě následování demagogických svodů,“ vysvětlovala Martina Klicperová v článku Sametové otazníky v časopise A / Věda a výzkum (3/2019).
Psycholožka demokracie Martina Klicperová s diplomem potvrzujícím udělení titulu DSc.
Alergie a plazma
Po přečtení názvu dizertační práce Molekulární mechanismy nukleace a organizace mikrotubulů asi většina lidí nebude vědět, o čem je řeč. I takto složitá věda, která se dívá do nitra buňky, se ale dá prezentovat tak, že jí lze porozumět. Výzkum, jemuž se věnuje Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, totiž úzce souvisí mimo jiné s alergiemi, a ty už jsou lidem tematicky blízké. „Myslím, že budoucností léčby alergií jsou látky, které budou umět inhibovat proteiny signálních cest. Objevují se desítky až stovky možných látek,“ řekl Pavel Dráber v článku Alergie. Vzbouřený imunitní systém v časopise A / Věda a výzkum (1/2021).
Také Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nese za jménem titul DSc.
Složitě může lidem mimo vědu znít také tematika tokamaků a fyziky plazmatu. Také té se ale v posledních letech média věnují, protože úzce souvisí s budoucnosti využívání energie. Jedním z expertů v tomto oboru je Jan Horáček z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který obhájil dizertační práci o odvodu tepla z tokamaků.
Dalšími novými nositeli titulu DSc. jsou Miroslav Rozložník z Matematického ústavu AV ČR (analýza velikosti zaokrouhlovacích chyb při použití klasického Gram-Smidtova algoritmu), Vladimír Liščák z Orientálního ústavu AV ČR (styky Evropy a mongolské Číny ve 13. a 14. století) a Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR (mechanické vlastnosti kovových materiálů).
Titul DSc. si nově za jménem píšou také matematik Artur Sergyeyev ze Slezské univerzity v Opavě, matematik Milan Pokorný z Univerzity Karlovy a právník Jakub Handrlica rovněž z Univerzity Karlovy.
Podrobné medailonky vědců včetně všech jejich titulů naleznete v tiskové zprávě.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.