Rada pro výzkum, vývoj a inovace chce vyšší rozpočet na vědu pro rok 2022
31. 03. 2021
Druhé březnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace se zaměřilo na přípravy státního rozpočtu na vědu pro příští rok. Současných 38 miliard korun, s nimiž se pro příští rok počítá ve střednědobém výhledu, nestačí. Pandemická situace totiž ukazuje, že podpora výzkumu je velmi důležitá. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,2 miliardy.
Zasedání Rady se konalo 26. března 2021 formou videokonference. Účastníci se nejprve věnovali Národnímu plánu obnovy, který je v závěrečné fázi příprav. V dubnu se má předložit Evropské komisi. Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček uvedl, že připraveno je 172 miliard korun, původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší.
Rada pokračovala jednáním k přípravám návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024. Předsednictvo Rady zahájí konzultace s Ministerstvem financí ČR o navýšení. Podle prvního místopředsedy Rady a místopředsedy Akademie věd ČR Pavla Barana není návrh střednědobého výhledu rozpočtu na vědu pro příští rok ve výši 38 miliard korun dostatečný. „Částka představuje meziroční nárůst o 500 milionů, nepokryje ale základní potřeby v této oblasti,“ sdělil Pavel Baran. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,2 miliardy.
Rada se současně na vládu obrátila s žádostí o co nejširší zapojení všech možných veřejných zdrojů pro podporu vědy a výzkumu s ohledem na jejich důležitost v aktuální pandemii. Bez dostatečně robustní podpory kvalitního výzkumu nelze úspěšně čelit rizikům a hrozbám současného světa.
Zasedání Rady proběhlo formou videokonference
Aktéři jednání se také seznámili s přípravami operačního programu Jan Amos Komenský. Rada požádala Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR o předložení podrobných informací k tematickému zaměření programu. Jeho cílem je rozvoj otevřené a vzdělané společnosti, která je založena na znalostech, dovednostech i rovných příležitostech.
Na zasedání byl jmenován zpravodajem Rady pro koncepční a analytickou podporu VaVaI Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu AV ČR. Závěrem jednání navrhli členové Rady svému předsedovi, aby jmenoval pro další funkční období 11 ze 14 stávajících členů Mezinárodní rady. Mezi nimi i Josefa Michla z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zpravodajem pro činnost Mezinárodní rady se stal vedle Jana Konvalinky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nově také Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec; Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Text a úvodní fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.