Pavel Baran se stal prvním místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace
29. 01. 2021
Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila 29. ledna 2021 v tajné volbě do funkce prvního místopředsedy Pavla Barana, místopředsedu Akademie věd ČR. Místopředsedou Rady se stal Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.
Pavel Baran, který se dlouhodobě věnuje vědní politice, například metodice hodnocení vědy a výzkumu (více např. v AB / Akademický bulletin 6/2018), bude ve funkci prvního místopředsedy odpovědný za vedení agendy Rady – bude tedy předsednictvu navrhovat, jakými tématy se na svých jednáních bude zabývat: „Primárním úkolem Rady v letošním roce je zachovat a udržet i za současné složité situace stabilitu systému vědy, výzkumu a inovací založenou na kvalitním výzkumu napříč jeho spektrem, adekvátních finančních zdrojích, hodnocení podle Metodiky 2017+. To vše s vazbou na mezinárodní kontext včetně podpory nastupující vědecké generace a work-life balance.“
Gratulujeme!
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) January 29, 2021
Na dnešním zasedání zvolila Rada pro výzkum, vývoj a inovace tajnou volbou do funkce 1. místopředsedy #RVVI Pavla Barana z @FLU_AV_CR. @Vedavyzkum pic.twitter.com/TFKk31PxG1
Třetí volba dnešního jednání se týkala Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací, která je jedním z odborných a poradních orgánů Rady. Do jejího vedení se dostala další osobnost z Akademie věd – Štěpán Jurajda z CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR.
Pavel Baran jako badatel působí ve Filosofickém ústavu AV ČR – věnuje se tématu morální a politické filosofie. Organizačně se podílel na konstituování Filosofického ústavu AV ČR a v roce 2004 se stal jeho ředitelem – tuto pozici zastával do roku 2013. V témže roce se stal členem Akademické rady AV ČR a místopředsedou Akademie věd pro oblast společenských a humanitních věd.
Členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace je od roku 2016. Působil zejména v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů, vedl panel Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byl členem Odborné komise pro společenské a humanitní vědy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, podílel se na činnosti Grantové agentury ČR.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.