Nová česká laboratoř pro výzkum smrtících virů
10. 03. 2023
V Českém centru pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) byla 9. března otevřena nová a nejmodernější BSL-3 laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi v České republice. Až bude plně uvedena do provozu, zvýší se úroveň českého výzkumu v oblasti infekčních onemocnění i návrhů léčby pro pacienty nejen v ČR.
„Přestože je v ČR řada laboratoří, kde lze studovat infekční onemocnění v buňkách, je u nás v současnosti jen velmi omezená možnost studovat infekce a jejich léčbu in vivo za pomoci zvířecích modelů v režimu tzv. úrovně biologické bezpečnosti 3 (BSL-3),“ vysvětluje Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku, a dodává: „Laboratoře BSL-3 se používají ke studiu infekčních agens nebo toxinů, které se mohou přenášet vzduchem a způsobovat potenciálně smrtelné infekce. Do této kategorie kromě SARS-CoV-2 spadá např. i virus žluté zimnice, virus západonilské horečky, venezuelské koňské encefalitidy, východní koňské encefalitidy a MERS-CoV.“
Nová laboratoř bude sloužit především pro preklinické testování nových léčivých preparátů na zvířecích modelech v dostatečné kapacitě.
Moderním řešením se výzkumné pracoviště řadí k předním zařízením svého druhu na světě. Z hlediska technického zabezpečení laboratoře byla provedena instalace moderního vzduchotechnického systému a regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu a také chemická dekontaminační stanice pro odpadní vodu. Nová technologie splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost provozu v souladu s českou legislativou a mezinárodními doporučeními.
„Zprovoznění této laboratoře zásadně přispěje ke zvýšení úrovně výzkumné činnosti v oblasti infekčních onemocnění a jejich potenciální léčby nejen v ČR. Služby laboratoře mohou využít vědci z České republiky i ze zahraničí v rámci otevřeného přístupu do velké výzkumné infrastruktury,“ dodává Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který vytváří řadu léčiv proti virům.
Kontaktní osoba pro média:
Mgr. Petr Solil
vedoucí komunikace a tiskový mluvčí BIOCEV
petr.solil@ibt.cas.cz
Kontakt na vedení Českého centra pro fenogenomiku (ÚMG AV ČR – BIOCEV)
PD. Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček
ředitel Českého centra pro fenogenomiku
https://www.phenogenomics.cz/
ccp@phenogenomics.cz
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.