Migrace zvířat na sever už nemusí být výhodná, varují odborníci
07. 10. 2021
Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku. Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy.
K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Dr. Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Do severních zeměpisných šířek každoročně migruje velké množství divokých zvířat. Vědci předpokládají, že oproti tropickým a subtropickým oblastem stěhovaví živočichové po náročné migraci na sever využívají výhody v podobě sezónně bohaté a lehce dostupné potravy, nižšího výskytu parazitů a menšího predačního tlaku.
Jak ale ukazuje studie, využívající příklady 25 konkrétních problémů migrujících živočichů (zahrnující např. bahňáky, racky, husy, kachny, alky, rybáky, pěvce, soby, netopýry, motýly a vážky), tyto výhody aktuálně vlivem klimatických změn a tlaku ze strany člověka již zdaleka nemusí platit a severská hnízdiště nemusí být pro reprodukci tak výhodná, jak tomu bylo dříve.
Příčin je hned několik – snížená dostupnost potravy v důsledku trofického/fenologického nesouladu, což je proces, kdy reprodukce stěhovavých zvířat není dobře sladěna s obdobím maximální rostlinné produkce nebo výskytu hmyzu. V důsledku globálního oteplování se na sever šíří řada patogenů a parazitů, jež jsou původci chorob a v některých případech způsobují hromadný úhyn zvířat. Roste také míra predace hnízd a mláďat stěhovavých ptáků.
S globálním oteplováním se na sever šíří noví predátoři (například liška obecná) a odpad z rozšiřujících se lidských sídel zase přispívá k vyššímu počtu oportunistických predátorů. Díky změněným potravním řetězcům a nedostatku dříve hojné hlavní kořisti, například lumíků nebo hrabošů, jejichž počty negativně ovlivňují oscilace klimatických jevů, místní predátoři zvyšují tlak na hnízda a mláďata.
Vzhledem k rychlému tempu změn nejsou migrující živočichové schopni na všechny nové hrozby adekvátně reagovat a celá řada jejich populací má sníženou reprodukci nebo větší úmrtnost dospělců a tudíž i klesající populační trendy. Migrujících zvířat jednoduše ubývá.
Hlavní autor studie a vědecký koordinátor mezinárodního projektu ÉLVONAL Shorebird Science Vojtěch Kubelka uvádí: "Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci.“
Živočichové přizpůsobení k migraci do severních mírných a arktických oblastí tak mohou čelit dvojímu ohrožení, a to nízké reprodukci v místech rozmnožování a zhoršujícímu se přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů. Autoři studie závěrem zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách.
„V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever a pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí”, doplňuje Vojtěch Kubelka.
Vedle konkrétních ochranářských opatření autoři navrhují jednoduchý rámec, jak zmapovat stresové faktory pro migrující živočichy v prostoru a čase. Ten pomůže rozlišit mezi vhodnými, přirozeně se zlepšujícími nebo chráněnými stanovišti na straně jedné a ekologickými pastmi nebo degradovaným prostředím se zmenšenými nebo již neexistujícími výhodami pro náročnou migraci na straně druhé. Lépe porozumět tomu, jak je v aktuálně měnícím se světě migrace pro konkrétní populace výhodná či nevýhodná a jak můžeme migrující živočichy spolu s jejich prostředím lépe chránit, jsou zásadní úkoly pro navazující výzkum a praktickou aplikaci ochranářských opatření.
Více informací:
Dr. Vojtěch Kubelka
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
e-mail: kubelkav@gmail.com
Přečtěte si také
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
- Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
- Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
- Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
- Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.