Zahlavi

Medaile za zásluhy v historických vědách: Eva Semotanová a Piotr Majewski

08. 10. 2021

Akademie věd ČR dnes ocení práci dvou historiků. Medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách převezme Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR, která se věnuje zejména historickým mapám, a Piotr Majewski z Varšavské univerzity, který se soustředí na moderní evropské dějiny.

Čestnou oborovou medaili Františka Palackého uděluje Akademie věd ČR od roku 1995 jako ocenění vynikajících výsledků ve společenských vědách, především v oblasti historie, filozofie, práva a sociologie.

Dnešní slavnostní předání v sídle Akademie věd ČR začne přednáškou jednoho z oceněných, Piotra M. Majewského. Medaile předá místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.


Medailonky:

prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.

Eva Semotanová se věnuje historickým mapám a je špičkovou specialistkou v oboru historické geografie v rámci národní historiografie i v mezinárodním měřítku.

Práci historického geografa popisuje jako práci mravenčí, která vyžaduje mnoho trpělivosti a pečlivosti – nejen při zakreslování, ale i při hledání v archivech a soukromých sbírkách. Říká, že první mapy vznikly už v pravěku, ve středověku znamenalo jejich vlastnictví prestiž, zatímco v současnosti je mnoho materiálů dostupných na pár kliknutí.

Eva Semotanová vystudovala obor archivnictví-dějepis na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, profesorkou byla jmenována v roce 2007. Oboru se věnuje od roku 1984, kdy nastoupila do Historického ústavu AV ČR. Zajímá ji hlavně historická geografie, dějiny kartografie a srovnávací dějiny měst, kromě toho také učí.

Za léta práce vybudovala rozsáhlou a mezinárodně ceněnou mapovou sbírku. Účastnila se tvorby mnoha historických atlasů – mezi nimi oceněného stěžejního díla s názvem Akademický atlas českých dějin (2014, 2016). Mohutná kniha má na výšku téměř půl metru a nezvykle rozsáhlý tematický záběr, i proto zůstává pilířem české a evropské historické geografie.

Eva Semotanová ale nezůstala pouze u knižních vydání. Ve spolupráci s ČVUT připravil její tým nejnověji (2021) také Český historický atlas dějin, elektronický mapový portál věnovaný českým a československým dějinám v mezinárodních souvislostech. Ten kombinuje mapy, text a doprovodný obrazový materiál a slouží třeba i jako učebnice dějepisu.

S dalšími institucemi spolupracuje Eva Semotanová často, kromě prosazování a rozvíjení trendů historicko-geografických a kartografických metod, totiž důsledně uplatňuje mezioborovou spolupráci s fakultami v ČR.

Za svou průkopnickou práci už byla mnohokrát oceněna, např. v roce 2004 Cenou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za projekt Historický atlas měst České republiky nebo v r. 2007, kdy ji Jagellonská univerzita v Krakově poctila Cenou Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého za výstup grantového projektu GA ČR: Kladsko. Proměny středoevropského regionu.

Eva Semotanová dokázala svou neúnavnou a soustavnou prací postavit obor české historické geografie na mezinárodně srovnatelnou úroveň.

 

Piotr Maciej Majewski, Dr. Háb.

Historie související s mnichovskou dohodou z roku 1938 je nesmírně univerzální – říká Piotr Maciej Majewski. Polský rodák se věnuje moderním dějinám Evropy; nemalou část jeho zájmu tvoří historie Československa, zejména okolo druhé světové války.

Velký ohlas vzbudil s knihami Edvard Beneš i kwestia niemiecka w Czechach (Edvard Beneš a německá otázka v Česku) nebo Kiedy wybuchnie wojna? (Kdy vypukne válka?). Za tu dokonce získal prestižní polskou literární cenu Nike. Piotr Majewski knihu charakterizuje jako anatomii mezinárodní krize, během níž se stalo mnoho věcí, které se ale dějí dodnes, a která odhaluje typické postoje politiků. Jako Polák vnáší do svých textů též polskou dobovou optiku, která považovala Československo za „sezonní“ stát a nechtěla vidět, že to, co se stalo po roce 1938 Československu, se může stát i Polsku.

Piotr M. Majewski pracuje na Varšavské univerzitě, úzce ale spolupracuje s řadou českých akademických i mimoakademických pracovišť (Historický ústav AV ČR, Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) na přípravě společných akcí. Jako expert na dějiny českých zemí a střední Evropy se mimo jiné podílel i na nedávné evaluaci Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Osm let působil též jako zástupce ředitele Muzea druhé světové války v Gdaňsku, kde se podílel na tvorbě unikátní výstavy k dějinám tohoto konfliktu a přispěl k tomu, aby reflektovala i dějiny československého odboje. Díky němu také navázaly muzeum a české občanské sdružení Conditio humana spolupráci, která vedla k vydání českého překladu jeho dvou zásadních knih pro českou historigrafii (Sudetští Němci 1848–1948 a Bojovat, či ustoupit?).

Svými pracemi Piotr M. Majewski přispívá k prohloubení povědomí o dějinách českých zemí v polské společnosti a zároveň napomáhá většímu pochopení vlastní historie i v České republice.

TZ ke stažení zde.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce