Zahlavi

Knihou roku, vyhlášenou Nakladatelstvím Academia, je Imago, imagines

01. 10. 2021

Výpravná dvousvazková kniha o středověkém umění Imago, imagines Kateřiny Kubínové, Kláry Benešovské a kolektivu autorů se stala absolutním vítězem Cen Nakladatelství Academia. Dílo zcela novým způsobem nahlíží na „umění před vznikem umění“, jak se píše v jeho úvodu. Kniha bodovala i v kategorii výtvarné zpracování, ocenění si odnesli grafici Pavel Štefan a Jan Šavrda. Uspěla rovněž Shakespearova Anglie Martina Hilského, která zvítězila v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce, a zároveň se stala nejprodávanější knihou roku 2020 z produkce Nakladatelství Academia

Ceny se udělovaly v pátek 1. října 2021 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Hlavní cenu předala Kateřině Kubínové a Kláře Benešovské (obě z Ústavu dějin umění AV ČR) předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Publikace Imago, imagines byla v užší nominaci také v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce, tu ale neproměnila. O to větší překvapení pak editorky zažily, když jejich jména zazněla na závěr ceremoniálu, kdy se vyhlašovala kniha roku.

„Bylo to pro nás velké překvapení, vítězství jsme vůbec nečekaly, zejména při velmi silné konkurenci se skvělou knihou pana profesora Hilského,“ řekla Kateřina Kubínová. „Samozřejmě z toho ale máme velkou radost, protože za vznikem naší publikace je velmi dlouhá práce širokého týmu kolegů a kolegyň,“ dodala.

Klára Benešovská, Kateřina Kubínová, Pavel Štefan
Editorky Klára Benešovská a Kateřina Kubínová s grafikem Pavlem Štefanem

Imago není jen obraz
Název Imago, imagines může znít trochu záhadně, více napoví až podtitul Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století. Přičemž dílem se zdaleka nemyslí jen obraz (jak by slovo „imago“ napovídalo), pojmy imago-imagines vycházejí z velice širokého dobového pojetí, jak jej vnímali lidé středověku. „Považovaly jsme za nesmírně důležité vrátit se k významům pojmů, které se v době, již zkoumáme, používaly. Imago byl předmět, ale také živá bytost či nehmatatelná věc, třeba představa nebo sen,“ vysvětlila již dříve v rozhovoru pro časopis Akademie věd ČR A / Věda a výzkum Klára Benešovská.

Za důležité považuje zaměření na funkce umění, tedy tázání se, k čemu středověké umění sloužilo. Zatímco dnes si umění spojujeme s estetikou, ve středověku plnilo mnohé jiné funkce. „Toto zaměření nám pomohlo odpoutat se od tradičního chronologického výkladu dějin umění. Ve středověku plnilo umění do značné míry jiné funkce než v pozdější době. Jak ukazujeme podrobně v knize, z velké části šlo o funkce náboženské a reprezentativní,“ vysvětlila dále Klára Benešovská v rozhovoru.

Úspěch Shakespearovy Anglie
Do jiné části evropské minulosti se ohlíží také druhá úspěšná publikace letošních ocenění: Shakespearova Anglie. Portrét doby od Martina Hilského. Zvítězila v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce a zároveň se stala nejprodávanější knihou roku 2020 z produkce Nakladatelství Academia. „Velkou část své profesní kariéry jsem jako anglista zasvětil českému čtenáři, právě z ceny od čtenářů mám tedy největší radost,“ řekl dojatý Martin Hilský při přebírání ceny.

Martin Hilský
Odborník na shakespearovskou Anglii Martin Hilský děkuje za ocenění.

V kategorii překlad vědecké nebo populárně-naučné práce získala ocenění Nina Fojtů za překlad publikace Válečný deník 1914–1918 autora Ernsta Jüngera. V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota dílo Jana Macka, Ladislava Rollera, Karla Beneše, Kamila Holého a Jaroslava Holuši Blanokřídlí České a Slovenské republiky II. Širopasí. Cenu poroty pak získaly editorky Martina Ireinová a Petra Přadková za publikaci Slovanský jazykový atlas.

Spolu s hlavními cenami knihám vydaným v roce 2020 v Nakladatelství Academia se v pátek udílely také ceny v devátém ročníku Studentské soutěže.

Vítězem kategorie humanitní a společenské vědy se stal David Smrček s prací Grabenbummel – Procházka po Příkopech obhájenou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V kategorii vědy o živé přírodě a chemické vědy zvítězil Lukáš Petera s prací Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země obhájenou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Obě diplomové práce by měly v příštím roce vyjít knižně právě v Nakladatelství Academia.

Do třináctého ročníku Cen Nakladatelství Academia se přihlásilo celkem šedesát publikací. Vítěze vybírala desetičlenná odborná komise v čele s experimentálním fyzikem a předsedou redakční rady nakladatelství Ivo Krausem.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott,
Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; úvodní foto knihy Imago Imagines Ústav dějin umění AV ČR

2021_01_01_CenyNaklAc (01)

2021_01_01_CenyNaklAc (01)

2021_01_01_CenyNaklAc (02)

2021_01_01_CenyNaklAc (02)

2021_01_01_CenyNaklAc (03)

2021_01_01_CenyNaklAc (03)

2021_01_01_CenyNaklAc (04)

2021_01_01_CenyNaklAc (04)

2021_01_01_CenyNaklAc (05)

2021_01_01_CenyNaklAc (05)

2021_01_01_CenyNaklAc (06)

2021_01_01_CenyNaklAc (06)

2021_01_01_CenyNaklAc (07)

2021_01_01_CenyNaklAc (07)

2021_01_01_CenyNaklAc (08)

2021_01_01_CenyNaklAc (08)

2021_01_01_CenyNaklAc (09)

2021_01_01_CenyNaklAc (09)

2021_01_01_CenyNaklAc (10)

2021_01_01_CenyNaklAc (10)

2021_01_01_CenyNaklAc (11)

2021_01_01_CenyNaklAc (11)

2021_01_01_CenyNaklAc (12)

2021_01_01_CenyNaklAc (12)

2021_01_01_CenyNaklAc (13)

2021_01_01_CenyNaklAc (13)

2021_01_01_CenyNaklAc (14)

2021_01_01_CenyNaklAc (14)

2021_01_01_CenyNaklAc (15)

2021_01_01_CenyNaklAc (15)

2021_01_01_CenyNaklAc (16)

2021_01_01_CenyNaklAc (16)

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce