Zahlavi

Když fotí vědci. Akademie věd ocenila nejlepší snímky letošního roku

12. 10. 2021

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Dnes si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Část květu zvonku, zachycený pomocí elektronového mikroskopu, který svým tvarem připomíná tornádo, detail květu afrikánu s hádankou a silná trojka pylových zrn kopretiny. Vědkyně Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR bodovala u poroty hned třemi snímky. V hlavní kategorii uspěl také snímek s názvem Relikvie nebo přírodní kniha.

„Tato soutěž ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr,“ oceňuje projekt předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Právě z jejích rukou převzali vítězové diplomy.

Porota letos vybírala z celkem 239 fotografií, které jí poslalo 66 zaměstnanců z 28 pracovišť Akademie věd.

Nové kategorie pro zajímavější vhled do života vědců

Letošní ročník přinesl obměnu soutěžních kategorií. Kromě hlavní ceny mohli soutěžící posílat fotografie i do vedlejší kategorie Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí

V první uspěl Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR se snímkem Pohled věků, na kterém zvěčnil v jeskyni Tianxiangyan v Číně bahenní oči vytvořené kapkami vody během tisíců let. Kategorii Vědci a práce domácí ovládly fotky z „lockdownových“ domácností, první cenu poroty si ale fotografií Palynologický záznam vysloužila Lenka Lisá z Geologického ústavu. Zachytila na ní kolegu, jak drží hrnec naplněný rozsekaným kravincem, což je pro vědce výborný studijní materiál – sedimentární záznam plný pylů. Vlastní ceny udělila také Akademická rada AV ČR i veřejnost.

Výstava pro veřejnost a unikátní kalendář

Fotografie 8. ročníku Vědy fotogenické budou dále k vidění na výstavě v sídle Akademie věd ČR v ulici Národní v Praze. Bude otevřená každý všední den od 10 do 17 hodin do konce roku 2021, vstup je zdarma.

Z vybraných fotografií zaslaných vědci vznikne také reprezentativní kalendář.

Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Soutěž má veřejnosti přiblížit práci vědců a jejich zaměření i instituci Akademie věd ČR.

TZ ke stažení zde.

1. místo: Silná trojka

1. místo: Silná trojka

Kateřina Mrázová, Ústav přístrojové techniky AV ČR
1. místo: Svinutý afrikán

1. místo: Svinutý afrikán

Kateřina Mrázová, Ústav přístrojové techniky AV ČR
1. místo: Ve víru růžové

1. místo: Ve víru růžové

Kateřina Mrázová, Ústav přístrojové techniky AV ČR
2. místo: Relikvie

2. místo: Relikvie

Jan Poduška, Ústav fyziky materiálů AV ČR
3. místo: Jak rostou knihy

3. místo: Jak rostou knihy

Marian Pavelka, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce