Jak lépe učit český jazyk a literaturu? Pedagogové se inspirují v Akademii věd
14. 10. 2021
Po roční pauze vynucené pandemií covidu-19 se opět uskutečnila oblíbená Škola českého jazyka a literatury. Už podeváté ji zorganizovala Akademie věd ČR pro učitele, kteří mají zájem se zdokonalovat ve schopnosti zaujmout své žáky a studenty. Ve třídenním programu si poslechli přednášky o češtině na sociálních sítích, vlivu nových médií na komunikaci mladých nebo o trendech v současné poezii.
Škola českého jazyka a literatury se konala v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě a částečně se vysílala i do online prostoru. „Letošní, již devátý ročník školy jsme si s pedagogy velmi užili, protože loni jsme se kvůli lockdownu bohužel nemohli sejít,“ říká odborná garantka akce Markéta Pravdová, která je zástupkyní ředitele Ústavu pro jazyk český AV ČR a členkou Akademické rady. „Víme, že loňský rok byl pro pedagogy nesmírně náročný, a proto nás moc těší možnost osobního setkání, sdílení nových poznatků a bohaté diskuse,“ dodává.
O popularizačním stylu v mediální komunikaci učitelům přednášela Jana Hoffmannová z oddělení stylistiky a sociolingvistiky Ústavu pro jazyk český AV ČR. Její kolegyně Tamah Sherman se pak zaměřila na používání jazyka na sociálních sítích. Zmínila se o fenoménu, kdy si lidé vzájemně na internetu kontrolují správné používání jazyka a utvářejí virtuální komunity ke sdílení humorných příkladů jazykových prohřešků (o tomto tématu jsme psali v časopise AΩ / Věda pro každého 1/2019).
Jedním z přednášejících byl také moderátor České televize Václav Moravec, který se učitelům představil v méně známé podobě vysokoškolského pedagoga a vědce. Zabýval se vlivem emocionality sociálních sítích na mediální komunikaci, s učiteli si povídal také o proměně čtenářství spojené s nástupem síťových digitálních médií.
V druhém dni se program pootočil k trendům v současné české poezii, próze i dramatu (přednášející Martin Lukáš, Alena Šidáková Fialová a Lenka Jungmannová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR). Třetí den čekala účastníky školení diskuse o výuce literární historie na středních školách. Přímý přenos z ní se vysílal také online. Vedle čtyřicítky pedagogů v sále se tak do akce mohlo zapojit dalších šest desítek posluchačů.
Více informací naleznete na webu Otevřené vědy.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.