Historici Akademie věd ČR obdrží medaili Za zásluhy o diplomacii
27. 07. 2021
Vědci Jan Němeček a Jindřich Dejmek dnes převezmou medaili ministra zahraničních věcí ČR Za Zásluhy o diplomacii. Jsou prvními profesionálními historiky, kterým bude toto ocenění uděleno. Mezi laureáty z řad domácích i zahraničních politiků a diplomatů patří například Madeleine Albrightová, Jan Kavan nebo bývalý tajemník NATO lord George Robertson.
Medaile Za zásluhy o diplomacii se uděluje za mimořádný nebo dlouhodobý přínos pro českou diplomacii, zahraniční politiku a za mimořádné zásluhy při rozvoji mezinárodních vztahů mezi Českou republikou a jinými státy nebo mezinárodními organizacemi.
„Ocenění je pro mne dokladem, že vědecká práce přináší nejen nové poznatky a řešení aktuálních problémů, ale také napomáhá spolupráci a vzájemnému porozumění mezi státy a národy. Zejména s ohledem na historii 20. století, jíž se oba kolegové historici věnují, je toho stále více než potřeba,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Jan Němeček i Jindřich Dejmek dlouhodobě pracují na tématu zahraničních vztahů Československé republiky od roku 1918 do konce druhé světové války. V rámci své odborné práce se podíleli také na řadě projektů přímo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, jedním z nich je např. ediční řada Dokumenty československé zahraniční politiky.
Jan Němeček se dlouhodobě zaměřuje na politické dějiny 20. století, zejména na mezinárodní situaci v dobách druhé světové války a protinacistického a protifašistického odboje. Kromě Československa ho zajímá také Polsko a soustředí se i na dějiny diplomacie. Za práci, kterou věnoval studiu československé diplomacie a politiky, získal nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva obrany ČR Zlatou lípu.
Centrem výzkumu Jindřicha Dejmka je taktéž 20. století, ale zaměřuje se především na dějiny mezinárodních vztahů. Studuje československou zahraniční politiku a moderní dějiny anglosaských zemí, Polska, Pobaltí a Skandinávie. Stál v čele kolektivu, který napsal ceněnou knihu Československo. Dějiny státu, která zachycuje dějiny republiky od první světové války až do rozpadu federace v roce 1992.
Přečtěte si také
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
- Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií
- Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu
- Vědci ÚOCHB otevírají dveře vývoji molekulárních čipů
- Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory
- Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
- Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
- Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
- Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci
- Meruňky letos vykvetly rekordně brzy, vědci je sledují od roku 1961
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.