Eva Zažímalová je nejúspěšnější ženou veřejné sféry. Bodovala již podruhé
25. 01. 2021
V anketě Top ženy Česka v kategorii veřejná sféra stejně jako loni zvítězila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Porotu zaujal mimo jiné její společenský přínos. Na slavnostním ceremoniálu, který se konal za přísných hygienických podmínek v sídle Hospodářských novin 22. ledna 2021, se vítězky zúčastnily diskuze o rozdělené společnosti za koronavirové krize. „Tam, kde jsou rodiče schopni rozdělit si péči o děti, mohla pomoci k větší rovnosti. Tam, kde mají patriarchální tradice, to ale muselo být horší,“ uvedla k tématu předsedkyně Akademie věd ČR.
„Vždy mi imponovali lidé, kteří na základě interpretace naměřených dat a své hypotézy formulovali závěry, byť šli proti hlavnímu proudu v oboru. Tímhle jsem se vždy snažila řídit,“ říká Eva Zažímalová ve videomedailonku z loňského ročníku ankety Top ženy Česka. Stejně jako před rokem i nyní jí odborná porota, složená z respektovaných osobností akademické sféry, veřejného života a podnikatelského sektoru, udělila první místo v kategorii Top žena veřejné sféry.
Eva Zažímalová (druhá zleva) a dalšími vítězkami ankety
Anketa vydavatelského domu Economia každoročně upozorňuje na to, že ženy mají silný hlas a umějí se prosadit ve vysokých pozicích. První ocenění při vzniku soutěže v roce 2006 směřovalo do řad podnikatelek, postupně se ale přidaly další kategorie. Eva Zažímalová se v žebříčku objevuje už od roku 2017, kdy se ujala vedení Akademie věd ČR. Z badatelek přední české vědecké instituce v anketě také několikrát uspěla imunoložka Blanka Říhová, jež stála v čele Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Klišé, že žena patří k plotně, stále existuje
Na roli žen ve vědě se stále více poukazuje a klade se důraz na narovnávání podmínek pro výzkumné pracovníky obou pohlaví. „Neexistuje zákon, který by v České republice diskriminoval ženy, ale je spousta pravidel a podmínek, jako například u zahraničních pracovních stáží, které může žena s malými dětmi splnit jen obtížně. Je co zlepšovat,“ uvedla Eva Zažímalová na konferenci o genderu Věda jako profese v roce 2018.
„Klišé, že žena se má především starat o rodinu a muž o vydělávání peněz, je sice generaci od generace slabší, ale stále existuje. Ve své generaci jsem se s ním potýkala intenzivně,“ dodala s tím, že neexistují důkazy, že by ženský mozek fungoval hůře než mužský: „Můj bývalý tým byl vyvážený a bylo zřejmé, že se mužský pohled od ženského liší, ale byl komplementární. K dobrým výsledkům jsme dospěli i proto, že jsme zohledňovali různé přístupy.“
Od roku 1983 působila v Ústavu experimentální botaniky ČSAV a později AV ČR jako vědecká pracovnice. Zde vedla v letech 2004 až 2016 laboratoř hormonálních regulací u rostlin a mezi roky 2007 a 2012 byla ředitelkou ústavu. Ve své vědecké práci se zabývala výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Od roku 2017 stojí v čele Akademie věd ČR a v prosinci 2020 ji členové Akademického sněmu do funkce drtivou většinou zvolili znovu. Eva Zažímalová je ovšem již druhou „první dámou“ Akademie věd ČR. Mezi lety 2001 a 2005 instituci vedla Helena Illnerová.
Na jaře tohoto roku se Eva Zažímalová ujme další důležité a současně prestižní úlohy. Byla nominována mezi členy vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování. Je to pocta nejen pro českou vědu, nominace svědčí i o dalším kroku ke zrovnoprávnění žen v pozicích s rozhodovacími pravomocemi.
Další informace o oceněných dámách uveřejní organizátoři ankety 27. ledna 2021. U příležitosti letošního 16. ročníku ankety vyjde podrobnější představení výsledků v mimořádné příloze Hospodářských novin.
Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ondřej Pýcha, Akademie věd ČR, archiv ankety Top ženy Česka
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.