ELI Beamlines slaví desáté narozeniny
14. 10. 2021
Letos je tomu právě 10 let, co Evropská komise a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválily realizaci dvou unikátních laserových výzkumných projektů ELI Beamlines a HiLASE.
Slavnostní setkání a společné ohlédnutí za vším, co se během posledních let povedlo, se konalo dnes v centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Pozvání přijali představitelé českých i zahraničních institucí - ať z oblasti vědy, politiky, průmyslu nebo vzdělání, které se aktivně podílely a i nadále podílejí na chodu obou center.
Úvodní program byl rozdělený do dvou panelů. V rámci prvního panelu, který se věnuje národnímu a mezinárodnímu kontextu, vystoupila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Pavel Doleček, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková a předsedkyně valné hromady nově vzniklé mezinárodní organizace ELI ERIC Caterina Petrillo.
Druhý panel „Aplikace a dopady“ se zaměřil na perspektivy vlastní vědecké činnosti a role laserových center v inovačním ekosystému. K této problematice promluvili Jan Řídký z Akademie věd ČR, Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan a předseda regionálního inovačního klastru STAR, John Collier, ředitel Central Laser Facility STFC ve Velké Británii a generální ředitel ELI ERIC Allen Weeks.
O představení tematických panelů se postarali dvě výrazné vědecké osobnosti prostřednictvím video příspěvků. První z nich byl Gerárd Mourou, jež byl iniciátorem projektu ELI na celoevropské úrovni a který v roce 2018 obdržel společně s kanadskou fyzičkou Donnou Strickland Nobelovu cenu za fyziku za průlomové vynálezy v oblasti laserové fyziky. Druhým byl Roger Falcone, americký fyzik, bývalý prezident Americké fyzikální společnosti a současný předseda Mezinárodního vědeckého poradního panelu ELI Beamlines. Oba vědci zdůraznili bezprecedentní možnosti, které široké vědecké komunitě ELI Beamlines přináší.
Oba ředitelé, Roman Hvězda, manažer projektu ELI, a Tomáš Mocek, vedoucí centra HiLASE, následně shrnuli dosavadní úspěchy a představili vizi pro nadcházející desetiletí.
Slavnostní akce byla též poděkováním všem zainteresovaným stranám, které napomohly k úspěšné realizaci projektů. Prostředky na vybudování center a pořízení technologického vybavení byly poskytnuty Evropskou komisí prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů, prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Akademie věd České republiky. Díky patří též více než 80 spolupracujícím vědeckým institucím a dodavatelským firmám, které byly připraveny výrazně inovovat své produkty, aby je bylo možno integrovat v našem špičkovém centru.
Jak šel čas s ELI Beamlines
Centrum ELI Beamlines je součástí pan-Evropské iniciativy Extreme Light Infrastructure – ELI provozující nejvýkonnější a nejintenzivnější lasery na světě. Unikátní experimentální pracoviště, spočívající v kombinaci vysokovýkonných laserů a zdrojů urychlených částic, případně svazků velmi jasných rentgenových paprsků, slouží vědeckým týmům z celého světa k uskutečňování přelomových objevů v oblasti biomolekulárních, materiálových věd, stejně jako v oblasti astrofyziky a jadrné fúze. Je tak možné studovat základní strukturu hmoty, vývoj planet a hvězd, využívat nových metod pro zobrazování a dynamiku struktury organismů proteinů, virů a bakterií, vyvíjet nové léky, záření odolné materiály pro kosmické stanice atd.
Centrum ELI Beamlines, jež je umístěné v Dolních Břežanech, je součástí Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a pro uživatelské experimenty se zpřístupnilo v roce 2018.
Čtyři lasery a pět experimentálních hal
Ústředními technologiemi centra jsou čtyři vysoko výkonové laserové systémy, které díky svým unikátním parametrům umožňují vědcům z celého světa realizaci jejich výzkumných představ a plánů.
Laserové systémy L1 Allegra a L2 Duha byly vyvinuty laserovými týmy centra ELI Beamlines, systém L3 HAPLS vznikl ve spolupráci s americkými kolegy v americké národní laboratoři Lawrence Livermore National Laboratory. Čtvrtý laser L4 Aton představuje klíčovou technologii centra a byl vyvinut evropským konsorciem vedeným americkou firmou National Energetics.
Díky laserovým systémům mají vědci z celého světa možnost realizovat v experimentálních halách své výzkumné záměry z nejrůznějších vědních oblastí – od fyziky plazmatu, laboratorní astrofyziku, přes aplikace v oblasti molekulárních, biomedicínských a materiálových věd nebo mezioborové aplikace laserového urychlování částic.
Čilou výzkumnou činnost dokládá téměř 900 vědeckých článků publikovaných v prestižních zahraničních periodikách, stejně jako 50 experimentálních kampaní, které v centru ELI Beamlines byly provedeny externími uživateli.
„Za posledních deset let se týmu ELI Beamlines, který dnes čítá 340 zaměstnanců, podařilo opravdu hodně. Zejména jde o naplnění původní ambice vybudovat první skutečně globální výzkumnou infrastrukturu v regionu střední a východní Evropy. Technologie, které jsou v centru zprovozněny, představují naprostou špičku a staly se modelem pro trend, jenž je nyní následován,“ říká Roman Hvězda, ředitel ELI Beamlines. Dále pokračuje: „I přes relativně krátkou dobu využívání centra je možné říci, že z pohledu vědy ELI Beamlines otevírá nové možnosti pro relativistickou astrofyziku, studium strukturní dynamiky látek a bližší porozumění jaderné fúzi. Výsledky tohoto výzkumu se již daří uplatňovat v praxi. Ve spolupráci se špičkovou tchajwanskou organizací ITRI by navržen prototyp zařízení pro diagnostiku a léčbu rakoviny. V poslední době máme výraznou poptávku po využívání ELI Beamlines od start-upů věnujících se laserové fúzi v perspektivě využívané jako čistý zdroj energie.
Strategie 2030+
V následujícím desetiletím cílí ELI Beamlines na rozšíření poskytovaných kapacit tak, aby byl zajištěn prostor pro až 1000 uživatelů ročně. Následováním globálních trendů a s využitím interních kompetencí chce ELI dále rozvíjet vedoucí postavení v oblasti technologií. Obrovský potenciál současně představuje spolupráce s univerzitami a možnosti pro studenty v rámci speciálně zaměřených vzdělávacích programů a stáží.
Více informací:
Zdislava Lojdová
PR a komunikace ELI Beamlines
zdislava.lojdova@eli-beams.eu
Přečtěte si také
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
- Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.