Akademie věd uctila památku svého emeritního předsedy Rudolfa Zahradníka
21. 10. 2021
Ceremoniálem ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR a pietou na Slavínském hřbitově na Vyšehradě si Akademie věd ČR připomněla svého loni zesnulého emeritního předsedu Rudolfa Zahradníka. Vzpomínkové akce se zúčastnili jeho někdejší kolegové a přátelé včetně německého vědce Joachima Sauera, manžela německé kancléřky Angely Merkelové. Čest výjimečné osobnosti české vědy vzdali také předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, předseda Senátu Miloš Vystrčil a další hosté.
Manželé Milena a Rudolf Zahradníkovi zemřeli krátce po sobě loni v říjnu v požehnaném věku. Uctění jejich památky a uložení jejich ostatků na Vyšehradském hřbitově se konalo až po roce kvůli pandemii covidu-19. Datum 20. října bylo zvoleno symbolicky, právě v tento den by se Rudolf Zahradník dožil 93 let (narodil se 20. října 1928 a zemřel 31. října 2020).
Rudolf Zahradník stál u zrodu oboru kvantové chemie u nás a vychoval mnoho následovníků. Podle vzpomínek jeho přátel, kolegů a žáků byl nejen skvělým vědcem a učitelem, ale navíc i velmi srdečným, čestným a odvážným člověkem. „Profesor Zahradník byl mimořádnou osobností. Jeho přirozené schopnosti a vědomosti, které dalece přesahovaly horizont jeho oboru, doprovázelo umění přesvědčit druhé a ve správný moment vystoupit z davu a vést ostatní,“ řekla při ceremoniálu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Ceremoniál se konal v prostorách dvorany Knihovny Akademie věd ČR.
Při svém dlouholetém působení v čele Akademie věd (1993–2001) se zasloužil o polistopadovou transformaci instituce i české vědy jako takové. „Nejen za to jsme profesoru Zahradníkovi vděčni a zavázáni. Naší povinností je dostát jeho odkazu, protože nikdo u nás nepřebudoval vědu a výzkum tak zásadně jako právě on,“ dodala předsedkyně.
Ceremoniál v krásných prostorách dvorany Knihovny Akademie věd ČR na Národní třídě citlivě moderoval Daniel Stach a prokládal ho ukázkami z pořadů České televize, v nichž Rudolf Zahradník účinkoval.
Kvantový fyzik Joachim Sauer i jeho manželka Angela Merkelová se s Rudolfem Zahradníkem znali už od konce sedmdesátých let, kdy působili v jeho vědecké skupině. Ve svém projevu Joachim Sauer zavzpomínal, jak byl nejen jemu osobně oporou v nelehkých časech komunistického režimu. Dodával prý východoněmeckým studentům a mladým vědcům odvahu, povzbuzoval je, ať si uchovají čest a nezávislost a nevzdávají se v úsilí o kvalitní práci ve vědě navzdory nepříznivým podmínkám.
Joachim Sauer spolu s manželkou Angelou Merkelovou patřili k přátelům Rudolfa Zahradníka.
Po ceremoniálu se pozvaní hosté odebrali ke společnému rozloučení s manželi Zahradníkovými na Vyšehradský hřbitov. Před uložením uren do hrobu zazněla k jejich poctě skautská večerka, oba totiž od dětství formoval skautský oddíl. Stejně jako vědkyni Helenu Illnerovou, která se stala historicky první ženou v čele Akademie věd ČR, když v roce 2001 na tomto postu vystřídala Rudolfa Zahradníka.
Ve svém krásném osobním proslovu na Vyšehradském hřbitově Helena Illnerová Mileně a Rudolfu Zahradníkovým poděkovala za jejich příkladné manželství, za to, že byli pro ostatní harmonickým přístavem i ostrovem jistoty. Jmenovitě Rudolfovi Zahradníkovi pak poděkovala za jeho džentlmenství, čest, důmyslnost, občanskou odpovědnost a odvahu.
Rudolf Zahradník vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od počátku šedesátých let 20. století působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského, ve kterém později vedl oceňovanou badatelskou skupinu. V letech 1990 až 1993 ústav řídil.
V roce 1993 se postavil do čela Akademie věd ČR, kde setrval až do roku 2001. Byl rovněž zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Přednášel na univerzitách v Evropě, Spojených státech či Japonsku, byl profesorem Univerzity Karlovy, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Vanderbiltovy univerzity v Nashville. Čestný doktorát mu udělily Technická univerzita v Drážďanech, Univerzita ve Fribourgu, Technická univerzita v Pardubicích a Georgetownská univerzita ve Washingtonu.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.