Zahlavi

Akademie věd se tradičně zapojí do Noci vědců. Hlavním tématem je čas

23. 09. 2021

Víte, proč bychom neměli ponocovat? Kolik času máme na předpověď počasí? Nebo jak čas zkoumají astronomové? Odpovědi můžete najít, pokud si nenecháte ujít šestnáctý ročník celoevropské vědecko-popularizační akce Noc vědců. Koná se v pátek 24. září 2021 a bohatý program si pro veřejnost připravila také pracoviště Akademie věd ČR.

Ústředním tématem letošního ročníku Noci vědců je čas, fenomén, kterému se ve svých výzkumech věnují i mnozí odborníci z ústavů Akademie věd ČR. Fyzikální ústav pro návštěvníky například přichystal zábavnou časostezku, v brněnském Ústavu výzkumu globální změny se pro změnu dozvíte, kolik času lidstvu zbývá na řešení problematiky změny klimatu. Chcete-li zjistit, jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, zamiřte do Centra Algatech v Třeboni.

Centrum Algatech
Jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, se dozvíte v Centru Algatech v Třeboni.

Do akce se zapojí i další pracoviště, pražská i mimopražská (v Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Třeboni, Bílém Kříži, Řeži, Liběchově, Ondřejově a Dolních Břežanech). Připraveny jsou exkurze, pokusy, workshopy, přednášky, soutěže, projekce a mnoho dalšího. Biologické centrum v Českých Budějovicích dokonce přichystalo únikovou hru, při které bude potřeba zapojit všechny psychické a fyzické síly, abyste unikli biologickému nebezpečí.

Sídlo Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze tentokrát zůstane pro návštěvníky zavřené. Zapojit se ale můžete online. Program odstartuje v 17 hodin – stačí se podívat na web Noci vědců a vybrat si například některou z nabízených přednášek. O flámech Františka Gellnera (aneb co znamená trávit čas opravdu nemravně) pohovoří Lucie Kořínková z Ústavu pro českou literaturu. Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry prozradí, proč je čas tak důležitý při předpovídání počasí a zda mohou meteorologové vydat předpověď počasí na několik týdnů dopředu.

Kompletní program naleznete zde. Na některé akce je nezbytná rezervace.

Pro snadnější orientaci v programu je připravena i mobilní aplikace Noci vědců, dostupná pro Android a iOS.

Tématu čas jsme se obšírně věnovali v časopise A / Věda a výzkum

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce