Akademie věd se tradičně zapojí do Noci vědců. Hlavním tématem je čas
23. 09. 2021
Víte, proč bychom neměli ponocovat? Kolik času máme na předpověď počasí? Nebo jak čas zkoumají astronomové? Odpovědi můžete najít, pokud si nenecháte ujít šestnáctý ročník celoevropské vědecko-popularizační akce Noc vědců. Koná se v pátek 24. září 2021 a bohatý program si pro veřejnost připravila také pracoviště Akademie věd ČR.
Ústředním tématem letošního ročníku Noci vědců je čas, fenomén, kterému se ve svých výzkumech věnují i mnozí odborníci z ústavů Akademie věd ČR. Fyzikální ústav pro návštěvníky například přichystal zábavnou časostezku, v brněnském Ústavu výzkumu globální změny se pro změnu dozvíte, kolik času lidstvu zbývá na řešení problematiky změny klimatu. Chcete-li zjistit, jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, zamiřte do Centra Algatech v Třeboni.
Jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, se dozvíte v Centru Algatech v Třeboni.
Do akce se zapojí i další pracoviště, pražská i mimopražská (v Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Třeboni, Bílém Kříži, Řeži, Liběchově, Ondřejově a Dolních Břežanech). Připraveny jsou exkurze, pokusy, workshopy, přednášky, soutěže, projekce a mnoho dalšího. Biologické centrum v Českých Budějovicích dokonce přichystalo únikovou hru, při které bude potřeba zapojit všechny psychické a fyzické síly, abyste unikli biologickému nebezpečí.
Sídlo Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze tentokrát zůstane pro návštěvníky zavřené. Zapojit se ale můžete online. Program odstartuje v 17 hodin – stačí se podívat na web Noci vědců a vybrat si například některou z nabízených přednášek. O flámech Františka Gellnera (aneb co znamená trávit čas opravdu nemravně) pohovoří Lucie Kořínková z Ústavu pro českou literaturu. Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry prozradí, proč je čas tak důležitý při předpovídání počasí a zda mohou meteorologové vydat předpověď počasí na několik týdnů dopředu.
Kompletní program naleznete zde. Na některé akce je nezbytná rezervace.
Pro snadnější orientaci v programu je připravena i mobilní aplikace Noci vědců, dostupná pro Android a iOS.
Tématu čas jsme se obšírně věnovali v časopise A / Věda a výzkum:
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.