Áčko: O alergiích, nepřiměřených trestech a ohroženém rysovi
15. 03. 2021
Hlavním úkolem imunitního systému je chránit člověka před škodlivinami zvenčí. Jak se však i během epidemie covidu-19 přesvědčujeme, někdy se imunita obrátí proti nám, vzbouří se a spíše uškodí, než pomůže. S mírnějšími, zato každoročními či dokonce celoživotními bouřemi se potýkají alergici. Proč jejich tělo reaguje na různé látky z okolí nepřiměřeným způsobem a jak imunitní mechanismus funguje? Tématu alergií se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
Některým lidem kalí právě přicházející jaro jedna nepříjemná vyhlídka: kvetoucí stromy a byliny pro ně znamenají období strávené s očními kapkami nebo kapesníkem u nosu. Sezonní pylová alergie u nás trápí až pětinu populace. Vedle pylu patří mezi nejčastější alergeny roztoči a plísně, ale i lepek z pšenice nebo bílkoviny z kravského mléka, které se neomezují jen na jarní měsíce. Celkově s nějakou alergií bojuje přibližně třetina obyvatelstva.
Co se při alergiích děje na úrovni imunitních buněk a co o nich prozrazují nejnovější výzkumy Ústavu molekulární genetiky AV ČR? A jak se na imunitu dívají mikrobiologové a parazitologové? Dozvíte se na stranách 18 až 25.
Další výběr článků:
Nastavit justici zrcadlo nebo mříž – Věznice jsou přeplněné, často v nich končí lidé za banální trestné činy. Postihy za ně přitom mnohdy nejsou příliš spravedlivé. O nutnosti zrevidovat systém ukládání trestů v České republice jsme hovořili s Jakubem Drápalem z Ústavu státu a práva AV ČR.
Návrat divokých šelem – Rys ostrovid a kočka divoká u nás v minulosti byly vyhubeny. Zdá se však, že se blýská na lepší časy. Volně žijící šelmy se vracejí na české území. Jak k tomu přispívají vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR?
Tajemný přesun prostorem – Teleportace už není jen sci-fi. Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR s ní úspěšně experimentují a v budoucnu má posloužit k vytvoření kvantového internetu. To by mimo jiné zvýšilo bezpečnost internetu a znepříjemnilo hackerům jejich útoky. Od kvantové kryptografie si ostatně mnozí slibují dosud nevídané možnosti.
Nedosažitelná dokonalost volby – „Nikdy nebude v naší moci získat úplně všechny informace. Rozhodujeme se s neúplnými informacemi, s tím musíme žít,“ říká v rozhovoru o teorii racionální nepozornosti ekonom Filip Matějka z CERGE-EI.
Cesty za snem – Touha po lepším životě a ochota jít do rizika spojují migranty napříč časem i prostorem. Jak se s kroky do neznáma vyrovnávaly moravské rodiny, které se před 170 lety přestěhovaly do srbského Banátu, zkoumá Michal Pavlásek z Etnologického ústavu AV ČR.
Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.
1/2021 (verze k listování)
1/2021 (verze ke stažení)
Připravily: Jana Bečvářová a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.